Německá kancléřka Merkelová je údajně velmi nespokojena s prací šéfa Evropské komise, kterého viní z rozdělení Unie, ke kterému došlo po Brexitu. Postupně se v EU vytvořily dva bloky. Jeden vystupuje za hlubší evropskou integraci a chladný přístup k Velké Británii, zatímco druhý to vidí spíše naopak.

Mezi státy, které připisují vinu za Brexit Junckerovi, je i Česká republika. „Junckerovy neustálé výroky o ‚hlubší evropské integraci‘ ve výsledku zapříčinily to, že některé státy – například Polsko, Maďarsko či Česká republika – připisují vinu za vystoupení Velké Británie z EU právě jemu,“ píše se v britském Telegraphu.

Údajně ještě před tím, než byl Juncker – navzdory přání Davida Camerona – jmenován předsedou Evropské komise, existovalo mnoho obav z jeho nadměrné spotřeby alkoholu. „V tomto období Telegraph a několik dalších novin informoval o Junckerově snídani sestávající z koňaku a jeho účasti na jednáních v podnapilém stavu.“

Například týden před britským referendem se na internetu objevilo video z květnového EU summitu z roku 2015, na kterém lze spatřit zjevně opilého Junckera, který vítá příchozího maďarského premiéra Orbána jako „diktátora“ a následně jej lehce udeří do tváře. Všemu navíc přihlíží zjevně zaskočený Donald Tusk.

Junckera od britského referenda kritizují jak v Praze, tak i ve Varšavě. Nyní ovšem kritika přichází i z Berlína, což by mohlo mít mnohem dalekosáhlejší důsledky.

„Rozštěpení EU nabízí britskému týmu, který se připravuje na vyjednávání podmínek ‚rozvodu‘ mezi EU a VB, lepší výchozí pozici. V Británii nyní doufají, že momentální situace v Evropě zapříčiní to, že se již nebude opakovat únorové selhání ve vzájemných vyjednáváních, které bylo vedené Junckerem a Komisí a které znamenalo, že se Cameron musel vrátit s prázdnou,“ píše Telegraph.

„Všichni jsou rozhodnutí o tom, že nová jednání budou vedena Evropskou radou – tj. 27 ministerskými předsedy – a ne Komisí, eurokraty a evropskými ‚teology‘ v Bruselu,“ sdělil Telegraphu zdroj v britské vládě.

Jedním ze signálů toho, že se s Junckerem do budoucna počítá stále méně, bylo i poslední setkání mezi Merkelovou a francouzským a italským lídrem, na které Juncker pozván nebyl. Navíc se Komise již vzdala svého výsostného postavení „hlavního vyjednavače“ ve prospěch Rady.

Angela Merkelová se obává rostoucího názorového rozkolu v Evropě, ke kterému dochází mezi Junckerem, který spolu s francouzskými a belgickými lídry neustále volá po „větší roli Evropy“, a těmi, jako je sama Merkelová a její všemocný ministr financí Wolfgang Schäuble, kteří takové uvažování považují za chybné.

Hlavní rozdíl v post referendovém evropském diskursu se objevuje v přístupu k Velké Británii. Zatímco Francie je pro tvrdý postup proti „zrádci“ a již si mne ruce nad perspektivou přesídlení evropského finančního centra do Paříže, Německo vystupuje mnohem obezřetněji.

„Německo v tichosti buduje alianci s Polskem a ostatními východoevropskými a pobaltskými státy, které na rozdíl od zemí jako Francie, Itálie a Belgie o rozšiřování pravomocí evropských institucí nestojí.“

Zdali si sedmadvacetičlenná Evropa dokáže udržet jednotný přístup k Velké Británii, se ukáže 16. září, kdy se zástupci všech zemí setkají v Bratislavě, aby dále probrali svou pozici vůči Velké Británii.