„Hlavní město Berlín je v německé politice ‚zvláštní případ‘. Ačkoliv z urbanistického hlediska jde o jedno souvislé město, jeho jednotlivé komunity se od sebe zásadně liší, což se obvykle ukáže právě ve volbách. Včerejší městské volby (18. září 2016) nebyly výjimkou. Ve zkratce se dá říci, že Berlín jsou tři města v jednom: velmi bohatý a konzervativní západ, chudší a bojovnější východ a mezi nimi střed, jehož charakter je dán hlavně hipstery a imigranty,“ píše Kechlibar na svém webu Kechlibar.net.

I po 27 letech od pádu berlínské zdi je jasné, že město zůstává rozdělené. Ukazuje se navíc, že zůstává rozděleno celé Německo. Na západě před lety získávala CDU kancléřky Angely Merkelové 35–45 procent hlasů voličů. Dnes je stranou střední velikosti, která může být ráda přibližně za 30 procent. Na východě Německa je na tom CDU ještě mnohem hůř. Nespokojení se mohou cítit především poslanci zemských parlamentů, kteří nedokázali obhájit svá křesla v jednotlivých parlamentech. A svou nespokojenost mohou dát ochutnat Merkelové na nadcházejícím sjezdu strany v prosinci.

 Celý text najdete zde.

Naproti tomu protiuprchlická a protiunijní Alternativa pro Německo (AfD) boduje u voličů na východě země a v perifériích měst, zatímco ve středu a na západě Německa je velmi slabá. „Rekordní hodnotu získala AfD ve východoberlínském okrsku Marzahn-Hellersdorf, totiž 29 %. Celkově ve východním Berlíně málokde klesá pod 20 %, čili je zde ještě silnější než v Meklenbursku,“ píše matematik. Stejný trend můžeme sledovat také u nástupkyně komunistické strany Die Linke. AfD a Die Linke získaly na východě Berlína přes 45 procent.  

CDU zůstala na západě relativně silná, ale někteří její nespokojení voliči přece jen dali hlas liberálům z FDP, kteří se tak vracejí do zastupitelstva města.

„Kde ovšem CDU utrpěla totální porážku až masakr, je vnitřní město, v němž žije hodně imigrantů či jejich potomků ze druhé generace. V ‚multikulturních‘ čtvrtích, jako jsou severní Neukölln nebo Friedrichshein-Kreuzberg, je CDU pidistranou s výsledky mezi šesti a devíti procenty. V oblastech s vysokým podílem muslimského obyvatelstva naprosto dominují Zelení (až 37 %) či SPD. Zdá se, že loňské otevření hranic Angele Merkelové žádnou velkou vděčnost od usedlých Turků, Kurdů a Arabů nepřineslo,“ doplňuje autor.

Novou vládní koalici sestaví pravděpodobně Sociální demokraté, postkomunisté a Zelení. To jsou podle Kechlibara strany, které rády rozhazují, a bude zajímavé sledovat, jak si poradí s opravdu velkými dluhy města.