Bývalý ředitel úřadu Frank-Jürgen Weise z pověření průběžně kancléřku informoval o situaci v úřadě i ve chvíli, kdy již nebyl jeho hlavou. Kancléřka se tak doložitelně v průběhu roku 2017 od Weiseho několikrát dozvěděla, jaká je skutečná situace v úřadě. Weise se prý během své kariéry nikdy nesetkal s tak špatným vedením úřadu jako nyní. „Chyba spočívá v neaktivitě tváří v tvář výzvám, kterým Německo čelilo po příchodu uprchlíků,“ řekl Weise a dodal, že krize mohla být odvrácena.

Skandál Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky začal v pobočce v německých Brémách, kde tamní šéfka Ulrike B. měla udělit neoprávněný azyl více než 1 200 lidem převážně kurdského původu, někdy výměnou za úplatky. Za vším údajně stojí její intimní poměr s právníkem, který hájil žadatele během azylových řízení. Advokát Irfan C. měl dokonce své klienty svážet autobusem z jiných částí Německa do Brém. Úřad nyní prověřuje veškeré kladně vyřízené žádosti od roku 2000. Z dosavadního šetření vyplývá, že až třetinu z nich bude nutné zrušit.

Celá věc v posledních týdnech ohrožuje stabilitu německé vlády. Brémská kancelář obvinění odmítá a odvolává se na ohromné množství žádostí, které v letech 2015 a 2016 úřad zaplavily. Skandál však dostal mnohem závažnější podobu o víkendu, kdy se zjistilo, že mezi 1 200 lidmi, kteří měli neoprávněně získat souhlas s pobytem na německém území, bylo 46 radikálních islamistů, nebo lidí s vazbami na radikální islamisty.

Více ZDE

Úřednice Ulrike B. veškerá obvinění odmítla a označila je za nesmyslná. Naopak obvinila německou vládu z toho, že z ní dělá obětního beránka a snaží se tak zakrýt vlastní neschopnost docílit efektivní reformy německého azylového systému. Na Merkelovou uhodil i její koaliční partner, strana SPD. Generální tajemník SPD Lars Klingbeil kancléřku vyzval, aby okamžitě zveřejnila, „co ví o problémech v BAMF a od kdy o nich ví“. Místopředseda SPD Ralf Stegner řekl, že kancléřka nese plnou odpovědnost za přetížení zaměstnanců BAMF vinou nadměrných požadavků. Kancléřka podle něj jednoduše selhala.

Skandál otřásl důvěrou německé veřejnosti ve Spolkový úřad BAMF. Podle průzkumu veřejného mínění, zveřejněného v květnu, nevěří azylovým řízením na 80 procent dotazovaných Němců. Nejvetší míru nedůvěry projevují voliči AfD s 97,9 procenty dotázaných, následovaní bavorskou CSU. Dokonce i voliči levicových Zelených v 62,4 procentech nedůvěřují praktikám úřadu.

Výsledky průzkumu veřejného mínění ZDE (německy)

Nálada ve společnosti se odráží také na předvolebních průzkumech. V současné době by CDU-CSU kancléřky Merkelové a ministra vnitra Horsta Seehofera volilo 32 % Němců. Jejich koaliční partner, sociálnědemokratická SPD, by získala již jen 17 % hlasů. Na záda jí dýchá protiimigrační AfD s 16 %, jak informuje twitterový účet „Europe elects“, který shromažďuje předvolební průzkumy z evropských zemí.

Volební preference i migrační skandál se mezitím projevují na vztahu kancléřky Merkelové a šéfa bavorské CSU Horsta Seehofera. Seehofer po neshodách odložil plánované zveřejnění svého „migračního plánu“. Oba politici jsou ohledně migrační otázky ve sporu dlouhodobě. Během migrační krize v letech 2015 a 2016 Seehofer vytrvale žádal, aby Bavorsku pomohly ostatní Německé regiony.

Horst Seehofer by měl dle očekávání přinést do systému práce s migranty několik podstatných změn. Jednou z nich by mělo být zřízení tzv. záchytných center, ve kterých by měli uprchlíci pobývat po celou dobu jejich azylového řízení. Další změnou má být plán na vracení migrantů hned na hranicích Německa. Změny by měly kompletně reformovat činnost BAMF. „Brémská zkušenost potvrzuje, že musíme změnit celý německý systém azylového řízení,“ řekl Seehofer televizi ZDF.