Poukázal na to, že před vstupem do Aliance se zvažovalo i zrušení NATO a Varšavské smlouvy. „Někteří snílci snili o tom, že bychom se stali neutrální zemí mezi východními a západními zeměmi,“ poznamenal. Zachování Aliance a vstup do ní s odstupem času považuje za jedinou správnou variantu.

Za 20 let českého aliančního členství podle něj udělala armáda „obrovský pokrok“. „Armáda dospěla, profesionalizovala se, získala obrovské renomé z hlediska svých aktivit v misích a jsme v současné době velmi respektovaným a renomovaným partnerem v rámci Aliance,“ zdůraznil.

Odmítl, že by Česká republika měla malou nebo druhořadou armádu. Aliance ji podle něj hodnotí jako velmi dobrou armádu středního typu. „Zvláště pak s ohledem na naše činnosti a působení v zahraničních operacích a misích,“ poznamenal.

Zároveň ale řekl, že na prvním místě hodnocení členů je plnění finančního závazku vydávat dvě procenta HDP na obranu. „Abych to řekl na rovinu, v této oblasti jsme z aliančních zemí hodnoceni asi jako šestí od konce,“ řekl. Zpočátku se podle něj dařilo závazek plnit, postupně ale výdaje klesaly. „Ale z tohoto období jsme se vymanili a v návaznosti na naše finanční plány a plánování svým závazkům dostojíme,“ poznamenal.

Metnar věří, že v roce 2024 bude Česko na svou obranu vydávat dvě procenta HDP, jak spojencům slíbilo.

Na dnešní pracovní snídani ke 20 letům od vstupu do NATO, kterou pořádal Institut pro politiku a společnost, Metnar řekl, že členství v NATO znamenalo zakotvení mezi západními demokraciemi. „Byl to dlouhodobý proces, nesmírně pracný, nepřišlo to jako blesk z čistého nebe,“ podotkl. Ocenil práci tehdejších představitelů státu či resortu obrany, kteří se na přípravě vstupu podíleli. S některými z nich se ve čtvrtek odpoledne setkal na Ministerstvu obrany.