Některá zahraniční média, jako například švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung (NZZ), tuto masovou migraci nazývají jako „vytěsněnou evropskou revoluci“, píše server Respekt.cz. Od roku 1989 se z východní a středovýchodní Evropy na Západ přestěhovalo dvanáct až patnáct milionů lidí. Z toho 700 tisíc Poláků odešlo například do Německa, 800 tisíc do Británie.

Západní Evropa je pro lidi z Východu daleko lákavější, a to především z ekonomického hlediska. Pro srovnání, mediánový hodinový příjem v Dánsku je přes 25 eur, zato v Bulharsku nižší než dvě eura, uvádí studie Vienna Institute of Demography. 

https://www.nzz.ch/international/osteuropas-bevoelkerung-schrumpft-in-rekordzeit-ld.1392288

Z logiky věci vyplývá, že tato migrace má na svědomí i dramatické demografické důsledky. Počet obyvatel v západoevropských zemích proto od roku 1990 stoupá. V Rakousku vzrostl o 15 procent, ve Švýcarsku o celou čtvrtinu. Naopak na Balkáně a v bývalých sovětských satelitech obyvatelstvo rychle ubývá. Výjimkou jsou Česko, Slovensko a Slovinsko. Populace v Rumunsku se od roku 1990 snížila ze 23 na 19,5 milionu, populace Bulharska klesla o 19 procent z 8,7 na 7,1 milionu, Lotyšů ubylo dokonce o 27 procent. I zde je hlavní příčinou emigrace mladých lidí, až za ní následuje nízká porodnost.

Pro státy východní a středovýchodní Evropy znamená odchod mladých lidí obrovskou ztrátu a spory o uprchlíky ve východní Evropě odvracejí pozornost od hlavního problému, a sice od stěhování mladých do západní Evropy, upozorňuje Ivo Mijnssen ve svém textu v Neue Zürcher Zeitung. „Odcházejí především kreativní, mladí, vzdělaní, dochází tedy k masivnímu odlivu mozků. Ve výsledku se proto také narodí méně dětí, protože jsou potenciální mladí rodiče v zahraničí,“ dodal Mijnssen s tím, že venkovské oblasti vymírají nebo jsou beznadějně přestárlé.