Zatímco v Izraeli ještě stále trvá dočasné příměří, byť se pomalu chýlí ke konci, na Ukrajině zuří ruská agrese na plné obrátky. I když podle ukrajinské strany se mnoha Rusům nechce přecházet do útoků, především na jihu Ukrajiny. Tito Rusové prý mají pocit, že jim v zádech nestojí dostatečná dělostřelecká podpora. Tito vojáci se prý také občas potýkají s vlastními minovými poli, protože se k nim nedostávají informace od velení, kde jsou přesně minová pole rozmístěna.

„Ukrajinský generální štáb oznámil, že mapy ruských minových polí jsou utajované a že ruští velitelé řádně nekoordinovali s útočnými jednotkami umístění těchto minových polí, což vedlo k 50 obětem mezi prvky 810. námořní pěší brigády za poslední měsíc,“ napsal washingtonský Institut pro studium války (ISW) s tím, že ruské velení pravděpodobně nedokáže nedostatky v předávání informací bleskově napravit.  

Mezitím Rusové pálí na Ukrajinu další rakety a vysílají další drony. Podle ukrajinské strany se Rusové naučili drony a rakety vysílat především nad řekami, což prý ukrajinským mobilním obranným zařízením ztěžuje jejich zaměření.

Vedle toho se prý ruští zákonodárci dál snaží legislativní prostředí nastavovat tak, aby migranty žijící v Rusku donutili k vojenské službě v armádě.

„Ruské ministerstvo vnitra (MVD) navrhlo zákon, který by vyžadoval, aby všichni cizinci vstupující do Ruska podepsali ‚dohodu o loajalitě‘, která jim zakazuje diskreditovat ruskou domácí a zahraniční politiku, popřít ruské rodinné hodnoty, popř. mimo jiné ‚nerespektování rozmanitosti regionálních a etnokulturních způsobů života‘ v Rusku. Navrhovaná opatření se pravděpodobně snaží zvýšit schopnost ruských donucovacích orgánů vyšetřovat a zatýkat migranty s cizím občanstvím jako součást snahy přinutit je k ruské vojenské službě. Ruské úřady rovněž pokračují ve snaze přinutit migranty s ruským občanstvím k přijetí do ruské armády tím, že jim vyhrožují odebráním jejich občanství a násilně jim vydávají vojenská předvolání,“ napsal k tomu ISW.

29. listopadu se uskutečnilo první jednání Rady NATO – Ukrajina (NUC), a to za účasti ministrů zahraničí. Jednali o dalších dodávkách zbraní a munice. Ze strany aliance také zaznělo, že podporuje Ukrajinu v jejím reformním úsilí, které bude někdy v budoucnu završeno členstvím Ukrajiny v NATO.

Pokud jde o samotnou alianci, Polsko prý zvažuje vyslání expertního týmu do Finska, které na hranici s Ruskem čelí náporu migrantů z Afriky a z dalších částí světa. Ty sem podle všeho posílá ruská státní moc. Poláci před časem museli na hranici s Běloruskem řešit totožné problémy.

„Polský státní tajemník a šéf polského úřadu národní bezpečnosti Jacek Siewiera 28. listopadu uvedl, že během oficiální návštěvy finského prezidenta Sauliho Niinistö v Polsku požádal Niinistö ‚spojeneckou podporu‘ proti hybridnímu ruskému útoku na finské hranici. Siewiera oznámil, že Polsko má v úmyslu odpovědět na žádost vysláním týmu vojenských poradců do Finska, aby poskytli ‚informace o bezpečnosti hranic na místě‘ a další nespecifikovanou operační podporu,“ napsal k tématu institut.

Finské úřady 30. listopadu uzavřou poslední funkční hraniční přechod s Ruskem a nechají ho uzavřený minimálně do 13. prosince.

Na Ukrajině si v těchto dnech připomínají desáté výročí počátků protestů na Majdanu, které vyvrcholily vpádem ruských agresorů na Ukrajinu. Studenti se sešli na Majdanu 21. listopadu 2013 a začali požadovat rychlejší sbližování s EU, proti čemuž se stavěl tehdejší prezident Viktor Janukovyč, který nakonec uprchl do Ruska. 30. listopadu 2013 poslal Janukovyč na protestující policejní jednotky Berkut.