Český prezident se pochechtával nad tím, že se dva emigranti pokusili oběsit v centru Athén na protest proti zavírání hranic před uprchlíky z válek. Prohlásil: „Víte, když se skutečně oběsíte, tak to většinou nepřežijete,“ a uchechtl se.

Ještě před dobou nedávnou jsem Miloše Zemana aktivně podporoval. Zamlouvala se mi jeho kritika nezřízeného kapitalismu, který cynicky jedná s lidmi jen jako s „lidskými zdroji“ sloužícími jen křupanskému a bezohlednému obohacení „majitelů kapitalistických výrobních prostředků či prachů“.

Zdál se mně neskonale lepší volbou než jakýsi „kníže“, který si po prohrané sametové revoluci nestyděl přivlastnit v naprosto nespravedlivých „restitucích“ řadů nemovitostí od hradů, domů a vil až po rozsáhlé lesy a pole a luka a dodnes neměl ani tolik slušnosti, aby z tohoto nakradeného státního majetku aspoň zaplatil zlikvidování smrdutého prasečáku stojícího na místě bývalého krutého koncentráku pro české Romy. Koncentráku, který byl spravován jen Čechy a byl vybudován na soukromém území jeho otce, který používal zde koncentrované vězně na otrockou práci na svých soukromých projektech. Koncentráku, ve kterém bylo umučeno spoustu vězňů a který fungoval i za nacistické okupace a později z něj byli zbývající vězni odvezeni do koncentráku v Osvětimi, kde byli zavražděni. (Viz kniha Tábor smrti Lety od Paula Polanského).

Ještě nedávno jsem dokonce napsal rozhořčený dopis do redakce České televize, když jsem pozoroval na České televizi a zároveň na internetu přímý přenos moskevských oslav vítězství Velké vlastenecké války nad evropským fašismem a strašně mě nasralo, že cenzoři České televize záměrně vystříhávali živé záběry na českého prezidenta a překrývali je idiotskými a účelově pravicovými komentáři svých pozvaných „expertů“ na historii. Tehdy mě to hodně rozlítilo. Za svoji stížnost jsem dokonce z prezidentské kanceláře obdržel i děkovný dopis.

CELÝ SERIÁL PL "KOHOUTA DO KOUTA"

Co se ale děje v poslední době v hlavě pana Zemana, je pro mě naprosto nepochopitelné. Je možné, že tyto špičkové veřejné funkce poznenáhlu lidi úplně oblbnou a udělají z nich od skutečného života odtržené karikatury lidí,  jako se to stalo i v případě našeho slavného bojovníka za lidská práva Havla?

Co v této době Zeman dnes a denně prohlašuje ohledně pomoci uprchlíkům z válek, je naprosto idiotské, bezcitné a tupé. Člověk, který se zastával lidských práv těch novodobými zazobanci odkopávaných lidí, najednou s odporně mrazivým a cynickým přístupem hovoří o těch samých lidech, jejichž základní lidská práva jsou zašlapávána do hnoje české xenofobie a rasismu. Měl vůbec Zeman dříve na mysli univerzální lidská práva neznající hranice států, uměle a lživě vytvořených národů, barvy kůže a velerůzných politických názorů a přírodožel i náboženství? Nebo měl na mysli lidská práva jen těch vyvolených našich Čechů, potomků to hrdinných praotců Čechů a jejich oráčů sledovaných z kopce sexbombami Libušemi a Václavy trčícími v nitru hor vedle chrápajících a nikdy nepoužitých vojsk, záchranářů to před historickými průsery? Opravdu měl i tehdy v hlavě koncept lidských práv jen selektivně a pro celou naši západní civilizaci takto typicky uplatňovaných? Jestli je tomu tak, tak se sám před sebou stydím, že jsem se Zemanem nechal tak nachytat a ošálit, a všem se za to omlouvám. A to i proto, že i ten „kníže“ se dnes uprchlíků zastává.

Byl už tenkrát český Zeman, na svém rybníku trávící život, jen vyslaným mluvčím těch nejsobečtějších a bezohledných postojů obrovské části dnešní české populace, které se po materiálními důvody motivované sametové revoluci vyvalily na povrch jak hnis z dlouho mokvajícího vředu? Hnis českého zabedněného křupanství, které se cítí být zrazeno tím vysněným kapitalismem a uvědomuje si, že mu dostatek „banánů“ nepřinesl kýženou katarzi svobody, a proto si vylévá svoji hořkou bezohlednou žluč na ubohých rodinách a topících se dětech, které ze zoufalství přeplouvají rozbouřené vody, aby unikly bombám vyrobeným naší zasranou pokryteckou západní civilizací. Nic tak odporného, co se denně vyvalí v sociálních sítích a českých médiích, jsem si ani předtím nedokázal představit. A to jsem toho docela hodně prožil, viz má kniha.

A pan Zeman do tohoto žáru vzteku nad vlastními zkurvenými životy leje hektolitry oleje, aby se i poslední kousek soucitu uškvařil v uměle zapálených plamenech „národního xenofobního vzdoru“ proti uprchlíkům – hromosvodu to naší frustrace.

Je jedno americké přísloví: „Domov je tam, kde si pověsíš svůj klobouk.“

Zlí jazykové ho trochu upravili na: „Domov je tam, kde se oběsíš.“

To, co se děje v hlavách většiny českého národa a i v hlavě jejich ideového vůdce, je kolektivní historické oběšení.

Doufám, že se nad ním někdo nebude v budoucnu pochechtávat.