Vláda se v koaliční dohodě a programovém prohlášení zavázala, že minimální mzdu postupně dvěma pětinám průměrné mzdy přiblíží. Sobotka (ČSSD) před pár dny uvedl, že jeho kabinet připraví návrh na zvýšení minimální mzdy od ledna 2018.
Průměrná hrubá mzda v Česku dosáhla ve třetím čtvrtletí 27.220 korun. Dvěma pětinám této částky odpovídá 10.888 korun. Minimální mzda je letos o tisícikorunu nižší, představuje zhruba 36 procent průměrné mzdy. Průměrný výdělek by měl podle odhadů ministerstva práce příští rok vzrůst na téměř 28.800 korun. Čtyřicet procent je zhruba 11.520 korun.
Hodinová sazba se u běžné minimální mzdy zvyšuje od ledna z 58,70 na 66 korun. Postiženým, kteří dosud měli minimální mzdu menší, se minimální výdělek srovnává se zdravými. Příspěvek státu na zaměstnávání osob se zdravotním postižením by se měl zvýšit.
Růst minimální mzdy o 1100 korun měsíčně by měl firmy v roce 2017 stát asi 3,5 miliardy na mzdy navíc, v nepodnikatelské sféře by zaměstnavatelé měli vydat víc o 0,6 miliardy. Do systému sociálního pojištění by díky růstu minimální mzdy mohlo přitéct o 980 milionů korun víc, do zdravotního o 420 milionů korun.
Podle Sobotkových představ by se o výši minimální mzdy pro rok 2018 mělo rozhodnout v prvním pololetí příštího roku. Premiér už dřív řekl, že jeho kabinet upřednostňuje dohodu zaměstnavatelů a odborářů. Ti se ale na minimální mzdě ani letos neshodli. Zaměstnavatelé zvýšení o 1100 korun označovali za „předvolební populismus“ a navrhovali přidání o 600 či 700 korun. Odbory žádaly růst o 1600 korun.
Podnikatelské svazy i hospodářská komora nynější model zvyšování minimální mzdy kritizují. Pro přidávání žádají jasná pravidla, aby firmy předem věděly, jak vysoký růst bude a jaké budou mít náklady. Podle vedení Svazu průmyslu a dopravy ČR by se minimální mzda měla navázat na vývoj průměrné mzdy, HDP a cen. Podle odborů stačí, aby se minimální mzda rovnala vždy 40 procentům průměrné mzdy.
Podle analýzy, kterou si nechaly odbory před pár lety vypracovat, rostou při zvyšování minimální mzdy nejrychleji právě nejnižší tarifní stupně. Naopak vyšší výdělky pro kvalifikované síly se zvedají pomaleji. Mzdové rozdíly mezi odbornými a nekvalifikovanými pracovníky se tak snižují. Někteří zaměstnanci to podle analýzy vnímají jako nespravedlnost, což může vést k poklesu jejich produktivity, a tím ke snížení výkonnosti celého podniku.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
