Dotace z ambasády USA na nás nemají vliv, tvrdí novinář. 200 tisíc dolarů pro HlídacíPes.org

Ústav nezávislé žurnalistiky, Líšnice. Spojení, které čeští čtenáři a diváci znají díky šest let starému investigativnímu počinu Luboše Xavera Veselého, který s kamerou objevil sídlo organizace, aspirující na roli arbitra české mediální scény, v chatě zarostlé křovím.

Reagoval tak na kritiku, které musel ze strany Hlídacího psa čelit na vlnách České televize, která dávala redaktorům tohoto webu v roce 2019 docela rozsáhlý prostor. O „Xavera“ měli zájem v souvislosti s jeho kandidaturou do Rady České televize.

„Trošku mě překvapilo, že Ústav nezávislé žurnalistiky podle rejstříku sídlí prosím v Líšnici číslo popisné 208,“ podivoval se za volantem, zatímco jej navigace vedla ven z Prahy.

Již předtím z internetu zjistil, že Ústav má podle účetní závěrky za rok 2017 s jedním zaměstnancem mzdové náklady 550 tisíc ročně, takže očekával honosné a důstojné sídlo vědecké instituce.

„Čekal jsem, že narazím na odborníky a že se něco nového dozvím, třeba na téma jak dělat nezávislou žurnalistiku a v čem se vylepšit, ale jsem, přátelé, zklamaný,“ hlásil Xaver Veselý znovu ze své pracovny po neúspěšném pátrání v terénu.

Při něm dospěl i k místnímu starousedlíkovi, který mu vysvětlil, že sídlo bylo v domě Ondřeje Neumanna, zakladatele ústavu, který se ale mezitím přestěhoval do Prahy.

Sláva středočeské obce se ale, bez háčků a čárek, dostala v uvozovkách až do Washingtonu. Lze ji totiž najít, společně se spolkem a webem Hlídací pes, který provozuje, v přehledu grantů americké vlády.

Mělo jít o dvojí přímou grantovou podporu ve výši 100 tisíc dolarů (2,4 milionu korun - pozn.red.), přidělené v letech 2022 a 2024 a administrované pražskou ambasádou USA.

Účelem tohoto projektu je podporovat místní investigativní žurnalistiku s cílem prosazovat transparentnost a odpovědnost a bojovat proti dezinformacím v cílených venkovských, historicky marginalizovaných oblastech, píše se přímo na webu, shrnujícím americké granty. Ten druhý má končit až letos 31. října.

„Primárně na podporu kvalitní regionální žurnalistiky ze severozápadu Čech,“ zodpověděl Ondřej Neumann dotaz ParlamentníchListů.cz, jak byly prostředky využity.

Vzhledem k tomu, že financování webu i spolku bylo vícezdrojové, nemohlo se podle něj stát, že by přijetí tohoto grantu nějak ovlivnilo nezávislost spolku. Ten považuje nezávislost za jednu ze svých nejdůležitějších hodnot.

Na svém webu k tomu vysvětluje: „Nezávislost projektu garantuje skutečnost, že nepatří jednomu majiteli, nýbrž se zodpovídá správní radě a jeho peníze jsou pod veřejnou kontrolou. Klíčovým zdrojem financí jsou přitom dary od co nejširšího okruhu lidí.“

Peníze tak čerpal třeba i od Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Tento projekt kromě hodnocení médií také rozděluje podporu mediálním projektům, které považuje za prospěšné. Ten přitom i podle Wikipedie nebyl příliš transparentní v tom, čí peníze vlastně rozděluje.

Hlídací pes od něj v minulosti čerpal peníze na jednotlivé mediální projekty, typově 120 tisíc na sérii Příliš vzdálené Česko v druhé polovině roku 2022, nebo ve stejném období stejných 120 tisíc na projekt Žurnalistikou na TikToku proti dezinformacím a informačnímu chaosu.

„Je to ztráta prestiže, pád do žumpy,“ obává se znalec médií, PR a někdejší ředitel Asociace reklamních agentur Jiří Mikeš, kterého ParlamentníListy.cz oslovily.

Hlídací pes, mediální projekt Ústavu nezávislé žurnalistiky, se představuje jako „žurnalistika ve veřejném zájmu“. „HlídacíPes.org není klasickým zpravodajským serverem. Zaměřuje se především na originální zjištění a dlouhodobé monitorování témat, která zůstávají stranou zájmu mediálního mainstreamu,“ vysvětlují tvůrci. Za klíčová témata považují především ta, která ovlivňují rozvoj svobodné a demokratické společnosti.

Web, stejně jako spolek, vznikl v roce 2014. S podporou Nadačního fondu českých průmyslníků chtěl reagovat na změny na mediální scéně, zejména posilující politicko-mediální postavení Andreje Babiše.

Psali pro něj redaktoři jako Robert Břešťan, Robert Malecký nebo Tereza Engelová, tváří byl někdejší mluvčí Charty 77 Jan Urban.

V minulých deseti letech se stal poměrně významnou součástí mediálního maistreamu, z jeho informací čerpali redaktoři České televize. Aktivně vystupoval i v kauzách televizních radních Hany Lipovské a Luboše Xavera Veselého, což mu vyneslo návštěvu v líšnickém „sídle“.

Zaměřoval se také třeba na kauzu „migrace na Primě“, ve které rozebíral, že televize záměrně zveličuje nebezpečí migrace.

A pozorně se věnoval též Andreji Babišovi, jehož působení bylo jedním z hlavních důvodů vzniku celého projektu.

Web celkem třikrát získal „Novinářskou cenu“, na jejímž udělování spolupracovaly ambasáda USA a nadace Open Society Fund.

Některé jejich texty však vyvolaly kontroverze, třeba jeho kritika generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala, který byl obviněn, že vychází vstříc politické moci prezidenta Zemana a premiéra Babiše po kauze s odchodem redaktora Janka Kroupy.

V roce 2020 web rozjel aféru, jak je možné, že firma Petra Bystroně, už tehdy známé tváře německé euroskeptické AfD, může spolupracovat s Českou filharmonií. Její mluvčí musel vysvětloval, že spolupráce spočívá pouze v tom, že Bystroňova firma dodává muzikantům koncertní obuv.

Granty americké vlády v posledních letech pokrývaly široké spektrum aktivit, formujících veřejné mínění. Nešlo jen o média a mediální organizace, ale také třeba o průzkumy veřejného mínění. Přehledně tento průřez popsala Společnost pro obranu svobody projevu.

Různé mediální aktivity tak byly podporovány nejen přímo, ale také například skrze nadaci Bakala Foundation, z jejíchž grantových více než 300 tisíc dolarů šlo třeba 48 813 dolarů na zvýšení povědomí novinářů o Tchaj-wanu, 12 tisíc dolarů na studentský kurz investigativní žurnalistiky, nebo 11 700 dolarů na reportážní cestu novinářů k jednotkám NATO na Slovensku.

Podle Vadima Petrova, někdejšího televizního dramaturga, mluvčího vlády a následně dlouholetého manažera v PR, ale o nezávislosti médií v podstatě ani nemá smysl mluvit, protože na financování jsou závislá úplně všechna.

„Nezávislost médií je relativní pojem. Soukromá média jsou ovlivňována svými vydavateli a reklamou, média veřejné služby manažerskou strukturou, která se také nějak politicky profiluje. Takzvaná nezávislá média jsou velmi závislá na grantech, sponzorech, předplatitelích a jejich názorových preferencích," říká pro ParlamentníListy.cz.

Rozlišovat by se podle něj mělo mezi žurnalistikou kvalitní a nekvalitní, a tím, kdo to rozhodne, by měl být čtenář. Pokud ucítí manipulaci, nepravdu, nebo nějaké účelové psaní, je on tím, kdo může reagovat.