Toto rozšíření kritizovali v minulosti kamionoví dopravci, Asociace krajů nebo samotní uchazeči o zakázku. Podle Ťoka ale skutečnost, že plán kritizují jak provozovatelé mikrovlnné, tak i satelitní technologie, znamená, že vypsaná soutěž nebude zvýhodňovat žádnou z technologií. Ministr se rovněž nebojí, že síť mýtných bran zůstane do budoucna nevyužita.

Uchazeči tento systém podle něj zapojí do svého technologického řešení. Pokud by se tak ale nestalo, z neoficiálních jednání s Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ) vyplývá, že to nebude považováno za nehospodárné nakládání s majetkem státu, uvedl.

Podle ředitele současného správce systému, společnosti Kapsch, Karla Feixe právě toto ale ministerstvo dopravy dělá. „Ministerstvo investuje do existujícího systému další peníze, aktuálně se upravuje za 300 milionů korun na evropskou mýtnou službu. Proto nevěřím, že by například NKÚ nepovažoval vypnutí systému v hodnotě osmi miliard korun za plýtvání penězi daňových poplatníků,“ uvedl Feix.

Společnost se podle něj do výběrového řízení přihlásí a věří, že bude jedním z favoritů. Odhadovanou cenu Feix označil za příliš vysokou a požadavky ministerstva za nehospodárné.

První kolo výběru bude kvalifikační, zájemci v něm budou muset prokázat, že mají zkušenost s provozem mýtné technologie. S vybranými uchazeči pak bude ministerstvo dále jednat a vybere pět uchazečů. Z nich ministerstvo vybere vítěze ideálně do poloviny příštího roku.

Prostřednictvím mikrovlnných mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007. Za deset let se z mýtného získalo 77,5 miliardy korun, loni to bylo 9,89 miliardy korun. Náklady na provoz činí v současnosti zhruba 1,5 miliardy korun ročně.

Jednotný celostátní mikrovlnný systém podobně jako v Česku funguje v pásu zemí od Itálie přes Rakousko, Polsko a Bělorusko. Naopak satelitní systém využívají Německo, Slovensko, Maďarsko a částečně Belgie, která jej kombinuje s mikrovlnnou variantou.