V rámci vypořádání bezmála 60 let starého dluhu by mělo Polsku získat od ČR 368 hektarů, bezmála pětina je v návrhu ministerstva z Liberecka. "Pro lidi je nesrozumitelné to, že se mají vracet nějaké pozemky po 60 letech," uvedl Půta. Podle něj se tehdy výměny týkaly zejména Moravy, proto by se i tentokrát měl územní dluh řešit zejména tam. Navrhované pozemky z Liberecka nikdy nebyly součástí Polska. Půta zároveň upozornil, že cena pozemků, které chce vnitro nabídnout Polsku je nižší, než kolik bude stát geometrické zaměření a posun hraničních znaků. I to je podle něj důvod, proč by podle něj měl stát jednat s Polskem o finančním vyrovnání.

Nároky Polska vznikly jako důsledek sporu o Těšínsko, který se mezi Československem a Polskem vedl od rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918. Mezistátní smlouva byla podepsána v roce 1958. Tehdy se s konečnou platností vytyčily státní hranice. Hranice se zkrátila o 80 kilometrů a na 85 místech se pozemky českých majitelů ocitly na polské straně nebo naopak. Přestože se uskutečnilo územní narovnání, Polsko spočítalo, že přišlo o 368 hektarů, a po roce 1989 byl spor obnoven.

České vlády se územní dluh snaží vyřešit přes 20 let. Ministerstvo vnitra mělo pozemky už dříve vytipované, kvůli církevním restitucím ale musí hledat nové. Na Liberecku je největším z vyhlédnutých pozemků les v Horním Vítkově u Chrastavy, má přes 50 hektarů. Les je součástí českých zemí minimálně od 11. století, vedou přes něj komunikace, je tam prameniště potoka, nejlukrativnější honitba pro místní myslivce i ložisko nerostného bohatství - v minulosti se tam těžila cínová ruda. "Vznikla by i nelogická výseč do území republiky," uvedl starosta Chrastavy Michael Canov. Pokud město se svoji argumentací u ministerstva vnitra neuspěje, chce se bránit soudně. Zástupci ministerstva budou s kraje i dotčenými obcemi jednat v Chrastavě ve čtvrtek.

Podle starosty Chrastavy ministerstvo vnitra nehájí české zájmy. V mezinárodních smlouvách z roku 1958 a poté i v roce 1992 je podle něj uvedeno, že podoba hranice je konečná a že česká a polská strana nemají vůči sobě žádné územní nároky. Odmítá tvrzení ministerstva, že se musí vycházet z následné dohody o územním vyrovnání, kterou podepsali v roce 1992 tehdejší ministři zahraničí Jiří Dienstbier a Krzysztof Skubiszewski. Podle Canova je ujednání neplatné, neboť nebylo dáno do sbírky zákonů. Navíc by podle něj státní hranici mohl změnit jen ústavní zákon. "Obrátím se proto na čtyři nejvyšší ústavní činitele v zemi. Měli by to vědět a zasáhnout," dodal. Ministerstvo se zatím nechce ke konkrétním pozemkům vyjadřovat a čeká na vyjádření obcí, kterých se plochy týkají.