Kontroly mají trvat nejméně tři měsíce, řekl dnes novinářům ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) po jednání s předsedou ÚOHS Petrem Mlsnou. Konkrétní mechanismus kontrol nechtěl komentovat. Antimonopolní úřad po jednání v tiskové zprávě sdělil, že po dohodě s Ministerstvem zemědělství a v souladu se svou působností bude nyní monitorovat celý dodavatelsko-odběratelský řetězec od prvovýrobců až po maloobchodní prodejce, zda se nedopouštějí nekalých obchodních praktik.

Ke kontrolám chce ministerstvo vedle Antimonopolního úřadu přizvat také Ministerstvo financí. Zaměřuje se především na čtyři skupiny potravin, a to máslo, drůbeží a vepřové maso a pečivo. Skupiny byly vybrány na základě podnětů od veřejnosti, ale i zemědělců nebo potravinářů. Antimonopolní úřad dnes uvedl, že uvítá také podněty od dodavatelů, kteří budou mít indicie o možných nekalých praktikách nebo protisoutěžním jednání v dodávkách a prodeji potravinářských a zemědělských produktů.

Ministerstvo chce kontrolami dosáhnout toho, aby obchodníci a další členové dodavatelského řetězce nezneužívali současné situace a nezvyšovali uměle své marže. Jaké konkrétní kroky by v případě zjištění nepřiměřených marží přišly, ministr nekomentoval.

„Zaznamenali jsme případy, kdy obchodní přirážka na točeném salámu byla 246 procent, na standardní šunce dokonce 255 procent. To jsou čísla, u kterých už se člověk musí pozastavit nad tím, zda je to v pořádku. Ano, máme volné tržní prostředí, ale není možné, aby zemědělci byli takto zmáčknutí, prodávali za ceny, které jim ani nepokryjí náklady, a přitom jiní měli neúměrně vysoké marže," řekl Nekula. Stát přitom některé druhy zemědělské výroby dlouhodobě dotuje. Situace, kdy například vepřové maso v obchodech výrazně zdražuje, ale producenti masa nedostanou adekvátně zaplaceno a produkují se ztrátou, je podle ministra dlouhodobě neudržitelná.

Ministr proto usiluje o to, aby zisk byl spravedlivěji rozdělen mezi zemědělce, zpracovatele a obchodníky. K tomu by měla přispět novela zákona o významné tržní síle, která v ČR měla platit už od loňského května, doposud ale nebyla schválena. „Předchozí vláda přijetí zákona neustále oddalovala, my jsme jej v nejkratším možném termínu znovu předložili, bohužel i nyní stejní lidé z opozice přijetí zákona nadále zdržují. Česká republika přitom byla jeden z lídrů, který směrnici k nekalým obchodním praktikám požadoval, nyní jsme poslední v Evropě, kde ještě legislativa nebyla přijata," uvedl Nekula.

Novela předpokládá mimo jiné i snížení hranice pro posuzování firem s významnou tržní silou z nynějšího obratu pět miliard korun ročně na 51 milionů korun. Tím se okruh posuzovaných subjektů výrazně rozšíří. „Dnes můžeme kontrolovat v této oblasti přibližně 12 obchodních řetězců, po novele by měl zákon dopadat až na přibližně 800 subjektů z celého sektoru," řekl po jednání Mlsna. Podle něj se začne po přijetí zákona rozkrývat celý dodavatelský řetězec, který je dosud jakousi „černou skříňkou". O nekalých a jiných praktikách se tak podle něj pouze hovoří, neexistují ale žádná data, která by je dokládala. Nový zákon má tyto praktiky odhalit.

Nekula proto bude také diskutovat se zástupci zemědělců, potravinářů a obchodníků. Mimořádné jednání s těmito subjekty svolal na čtvrtek. Řešit s nimi chce právě rostoucí ceny potravin a marže některých subjektů, na které v konečném důsledku doplácí spotřebitel.