V nedělním pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi diskutovali ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), poslankyně za hnutí ANO, exministryně Helena Válková a předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Hlavními tématy byly bezpečnostní otázky, možnost vyslání vojáků na Ukrajinu, ruská hrozba a konfiskace ruského majetku v Evropě.
Prezident USA Donald Trump deklaroval, že by chtěl příměří na Ukrajině dosáhnout k 20. dubnu 2025. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek upozornil na symbolický význam dne 20. dubna, který je letos nejen spojen s Velikonocemi, ale také je to den narozenin Adolfa Hitlera.
Jak to je s vysláním českých vojáků na Ukrajinu, které deklaroval český prezident Petr Pavel? Blažek takovému vyslání českých sil vyjádřil podporu, pokud by se na tom shodli prezident a vláda. „Pokud prezident a vláda se shodnou na tom, že vyšleme na Ukrajinu vojáky, zvednu pro to ruku,“ řekl. Dodal, že verbální podpora Ukrajině již nestačí: „Nemůžeme neustále podporovat Ukrajinu jen verbálně, a nic nedělat; slovních deklarací už bylo dost,“ řekl Blažek.
Válková zdůraznila, že cesta k hlasování o vyslání vojáků je dlouhá a že je nutné nejprve zanalyzovat kapacity Armády ČR. „K hlasování je dlouhá cesta. Jde o to, jestli vůbec o něčem takovém budeme hlasovat. Musíme zanalyzovat, kolik máme vojáků, jestli máme schopnost něco takového naplnit. Navíc, mírové síly musíme přesně definovat,“ řekla. To znamená, že zůstává otázkou, jakou roli by české síly na Ukrajině hrály.
Jste pro to, aby se výdaje na obranu každý rok navyšovaly o 0,2 % HDP? Anketa
Michálek zdůraznil nutnost posílení evropské obranné součinnosti. „Máme shodu na tom, že se musíme postarat o bezpečnost republiky; v kontextu Evropy pak i o bezpečnost Evropy. Musí to být společná akce celé Evropy,“ řekl. A upozornil na rozdíl mezi mírovými jednotkami a obrannými jednotkami. „Mluvil jsem o obranných jednotkách, nikoliv o mírových. Ty jednotky by mohly bránit energetiku ve vnitrozemí Ukrajiny a dát tak ukrajinským silám prostor bojovat na východě země,“ dodal pirát.
Válková připomněla, že pobaltské země se cítí Ruskem velmi ohrožené. „Už malé děti v Estonsku oni učí, kam utéct, co mít v batůžku, když zaútočí Rus,“ řekla.
Blažek dodal, že v Česku jsou silnější rusofilní tendence než v Polsku a v zemích Pobaltí. „V části našeho národa jsou silnější rusofilní tendence než v Polsku v zemích Pobaltí,“ řekl. – Válková však podotkla: „My Rusy nemáme rádi, já jsem zažila rok 1968, my jim nedůvěřujeme.“
Michálek se vyjádřil k tématu konfiskace zmraženého ruského majetku v Evropě. „Pokud bude vůle, zvládneme využít zkonfiskovaný majetek Ruska. Je to pro to, aby výdaje války nemusely platit české domácnosti,“ řekl pirát. – Blažek však upozornil na právní nejistoty: „Zatím neexistuje konsensus, jak takový majetek zabavit. Potom by někdo mohl u soudu vysoudit nejen majetek zpátky, ale i odškodné, které by český stát musel vyplatit.“
Diskuse se dotkla mj. i přílepku k zákonu tzv. „lex Ukrajina“, který se týká „činnosti pro cizí moc“. Blažek zdůraznil, že nejde o přílepek, ale o návrh, který byl dlouho projednáván. „Není to přílepek, byl dlouhý čas od té doby, co byl návrh podán, na námitky,“ řekl.
Michálek podpořil přijetí tohoto zákona s odkazem na útok ve Vrběticích: „Vzpomeňme si na Vrbětice, kdy ruští agenti napadli ČR. Zemřeli dva lidé, tátové od rodin. Ruští agenti jsou tu teď jako podnikatelé. Spoustě věcí se podařilo zabránit, a já rozhodně nechci, aby tu běhali ruští agenti,“ řekl šéf pirátského klubu.
Válková však vyjádřila obavy z vágní formulace onoho ustanovení zákona: „Budu si třeba něco fotit a oni si řeknou, že mám proruské postoje a následně budu mít doma domovní prohlídku. To přece není v pořádku.“
Blažek ji ujistil, že zákon je zaměřen na prokazatelný úmysl: „Činnost pro cizí moc je jiná než v minulosti. Například příprava maření voleb. Vždy se musí prokázat úmysl práce pro cizí moc. Takže neexistuje, že by si občan fotil nádraží a přijelo pro něj komando. K tomu nedojde,“ kroutil hlavou Blažek.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marian Kučera