Günter Bernsdorff, který žil v Západním Berlíně, nechal vystavit své dceři z NDR falešné doklady na jméno její sestry a pokusil se ji přes Československo převézt na západ. V Praze na Masarykově nádraží byli ovšem zadrženi.

Za padělání a pozměňování veřejné listiny a vniknutí na území republiky dostal otec osm a dcera šest měsíců vězení. Poté je Československo vydalo do NDR, kde čelili dalším postihům. Bernsdorff zemřel v roce 1989, jeho dcera dosud žije.

Ministerská stížnost poukazuje na to, že oba odsouzení neměli jinou možnost, jak dosáhnout spojení své rodiny, jiný legální způsob pro ně v dané době v podstatě neexistoval. Kněžínek žádá, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí Okresního soudu v Děčíně u Krajského soudu v Ústí nad Labem z let 1973 a 1974.

Za poslední dva roky se v Česku a na Slovensku podle advokáta Lubomíra Müllera uskutečnilo 19 soudních procesů, na jejichž konci byla rehabilitace uprchlíků z NDR. Ve všech případech však šlo o lidi, kteří byli v Československu dočasně uvězněni a bez odsuzujícího rozsudku předáni bezpečnostním orgánům NDR. Případ rodiny Bernsdorffových se liší tím, že byli v Československu odsouzeni, jak uvedl Müller.