„Zrušení superhrubé mzdy a snížení daní potřebuje politickou podporu, kterou vláda nemá,“ přiznala členka menšinové vlády ANO v demisi. Opatření chce proto předložit až příští rok. Letošní daňové změny by měly vycházet pouze z požadavků Evropské unie, uvedla Schillerová.

Se zrušením superhrubé mzdy počítalo původně Ministerstvo financí od ledna příštího roku. V souladu s programovým prohlášením vlády ji chtělo nahradit zavedením sazby daně z příjmu fyzických osob 19 procent. Solidární zvýšení daně chtělo zachovat zavedením 24procentní sazby z hrubé mzdy. Podle odborníků oslovených ČTK změny nechají daňové zatížení prakticky na současné úrovni. Opatření kritizovala opoziční ODS, která prosazuje jiná snížení daní.

Prozatím tak zůstane u daně z příjmu fyzických osob zavedena superhrubá mzda a 15procentní daň. Superhrubá mzda vyčísluje základní hrubou mzdu zaměstnance zvýšenou o pojistné na zdravotním a sociálním pojištění placené zaměstnavatelem. Lidé s příjmem nad zhruba 1,2 milionu ročně kromě toho odvádějí sedmiprocentní solidární přirážku k dani z příjmů.

Ministryně také uvedla, že podle současného RUD se jen letos zvýší příjmy krajů a obcí o 22,5 miliardy korun. Proto ministerstvo s dalším navýšením RUD pro obce nepočítá, ovlivnilo by to prý schodek státního rozpočtu. Schillerová připustila pouze změnu navrhovanou Středočeským krajem, který chce zvýhodnit ve výpočtových kritériích nárůst počtu obyvatel. Kromě Středočeského a Jihomoravského kraje se v ostatních regionech počet obyvatel snižuje, podotkla.

Ministryně v rámci jednání o konvergenčním programu, který se týká přípravy na přijetí eura a který vzal Senát na vědomí, zdůraznila také potřebu přehodnocení systému investičních pobídek. Podle ministryně je potřeba je zaměřit na typy firem a technologií, které ČR potřebuje. „Ne že to dostane prostě každý, kdo sem přijde,“ dodala Schillerová.