„Dovolte mi, abych začal tím, že vysvětlím, jak jsme na tom s uvolněním vízové povinnosti pro Turecko,“ začal svůj výstup Timmermans a rovnou uvedl, že dohoda s Tureckem nese ovoce, jelikož se na jejím základě daří bojovat se zločinci, kteří se přiživují na migrační vlně. Poznamenal také, že do Evropy jde přes Egejské moře mnohem méně lidí než dříve.

Zdůraznil také nutnost bližší spolupráce s Tureckem v rámci zlepšení životních podmínek uprchlíků. Dohoda mezi Tureckem a EU ale stanovuje podmínky nejen pro EU, nýbrž i pro Turecko, které se jim v mnoha ohledech snaží dostát.

„Tento proces je založen na seznamu 72 podmínek, na základě jejichž splnění lze přistoupit k uvolnění vízové povinnosti,“ řekl Timmermans s tím, že Turecko dělá velké pokroky.

Timmermans zároveň dodal, že do konce června by se Turecko mělo zasadit o splnění pěti zásadních podmínek, které zahrnují boj proti korupci či zlepšení podmínek pro uprchlíky. Je mimo jiné i nutné, aby zmodernizovalo svoje pasy. Timmermans totiž uvedl, že se „žádný turecký občan nedostane do Evropy“ bez víza, pokud nebude mít nejnovější pas s biometrickými údaji včetně fotografie a otisků prstů.

„Chci zdůraznit, že raději budu mít na svých hranicích někoho s biometrickým pasem, u koho si budu jist, že osoba mající tento pas je jeho vlastníkem, protože si to budu moci zkontrolovat skrze systém pro rozpoznávání obličeje a otisku prstů, než člověka se staromódním pasem a papírovým vízem, u kterého je garance, že jde o osobu uvedenou v pasu mnohem menší než u toho s biometrickým pasem,“ vysvětlil místopředseda Evropské komise.

Následně začal kritizovat dublinský systém, který je zcela nevyhovující pro zvládání současné migrační krize. I přesto je však nutné najít společnou azylovou politiku pro celou Evropskou unii, jinak bude mít celá situace nevídané důsledky. „Protože pokud neexistuje solidarita tady, tak zanedlouho nebude solidarita nikde. A to bude velkou ranou pro evropský projekt,“ dodal Timmermans.

Proto je nutné přijít s automatickým přerozdělovacím systémem, který by ulehčil zemím, jež se nacházejí pod výrazným tlakem. A to tak, že by tento tlak ve formě velkého počtu příchozích lidí odklonil do jiné členské země na přechodnou dobu. „Podíl každého členského státu se bude odvíjet podle jednoduchých kritérií, HDP a počtu obyvatel.“ Pokud to ty země nezvládnou, mohou „projevit solidaritu“ finančním příspěvkem.

Celý záznam zde.

Tato „finanční solidarita“ by měla kompenzovat především menší správní celky, které jsou mnohdy zavaleny administrativními úkony spojenými se zvládáním velkého počtu příchozích lidí. Podle Timmermanse nejde o pokutu ani o žádné vydírání, nýbrž takřka o omluvu za to, že členský stát EU nebude schopen přijmout, ať již z jakéhokoliv důvodu, svůj „spravedlivý podíl“ uprchlíků, a bude to za něj muset vzít jiný členský stát. A právě tomu by se tato „finanční solidarita“ vyplácela.

„Nemůžete si vybírat, kdy chcete být součástí této Unie a kdy ne,“ podotkl Timmermans s tím, že je třeba táhnout za jeden provaz. Zároveň dodal, že pracuje s tím, co mu umožní Evropská rada a představitelé členských států, s čímž sice není zcela spokojen, ale dělá, co umí.

„Zcela na rovinu, vím, že vždy budou existovat členské země, kterým se nebude tento nápad líbit sdílet odpovědnost a mít tento automatický mechanismus,“ řekl Timmermans a dodal, že dublinská pravidla nefungují, protože nejsou založená na solidaritě a spolupráci. „Důvod, proč Itálie a Řecko se v určitých ohledech neřídily dublinskými pravidly, spočívá v tom, že po celé roky žádaly ostatní členské státy o projev solidarity, protože čelily určitému problému a vždy se jim dostalo odpovědi: Dublin, postarejte se sami.“ Velká Británie však bude stále vyňata ze všech změn, které se dublinských pravidel týkají.

Současná dublinská pravidla mimo jiné přirovnal k hrdinovi populárního seriálu Hra o trůny Jonu Sněhovi. „Tenhle Dublin, pro fanoušky Hry o trůny, vypadá jako Jon Sníh, probodnutý, ležící na stole a několik dní mrtvý.“ Evropská komise se tak pokusila najít jiný mechanismus, který se spustí automaticky, pokud členský stát nebude stíhat.

Celý systém vychází z předpokladu, že naprostá většina zemí bude ochotná pomoci svým sousedům v případě, že budou zavaleni nově příchozími. „Ten finanční mechanismus lze použít jen v případě mimořádných okolností, kdy členské země nebudou schopny přijmout svůj spravedlivý díl příchozích,“ řekl Timmermans a ještě jednou zdůraznil, že jde o naprosto vyjímečné okolnosti.

„Lidé mají obavy z uprchlické krize, z migrace, o bezpečnost. A náš úkol je ukázat, že existuje cesta, jak se tomu postavit společně,“ vysvětlil Timmermans s tím, že je důležité najít společné řešení, než nastanou nepředvídatelné důsledky plynoucí z neustálého zahálení.

Na závěr vysvětlil, že je nutné s Tureckem jednat, protože pokud s ním nebudeme jednat a nepřiblížíme ho Evropské unii, nedokážeme nijak zařídit větší dodržování lidských práv, demokracie a svobody slova. Pokud tak neučiníme, budou trpět nejen turečtí obyvatelé.