Server připomíná, že do Spolkové republiky Německo uprchlo před válkou v roce 2015 půl milionu Syřanů. Desetina z nich chce studovat na vysoké škole. Německé úřady se je ale snaží přesvědčit, aby se spíš vyučili nějakému řemeslu.

Majár a Navár Bališovy přijely do dvoutisícového německého Schillingfürstu v říjnu 2015. Jejich příběh ukazuje, jaký kulturní šok syrští běženci prožívají a jak těžké je pro ně skloubit vlastní představy s realitou současného Německa.

Celý text je ZDE

Sestry Bališovy, které v Německu dostaly povolení k pobytu na tři roky, se západnímu stylu života přizpůsobily o něco víc než většina jejich krajanů. Oblékají si běžně džíny a zpravidla nenosí islámský šátek. Loni v září, když muslimové slaví svátek Íd, věnovaly každé rodině v Schillingfürstu jako gesto přátelství vlastnoručně vyrobenou pohlednici, píše server.

Německo potřebuje pracovníky především v technických oborech

Jedenadvacetiletá Majár se spolu se sestrou snaží v Německu postupně začlenit a najít si práci.

Současné Německo nejvíc potřebuje kvalifikovanou pracovní sílu. Hlavně v technických oborech – automobilovém průmyslu, strojírenství, vývoji softwaru, ale taky třeba v obyčejných instalatérských pracích. Stejný nedostatek zaměstnanců hlásí i zdravotnictví a pečovatelské služby.

Problém obou syrských sester je ale v tom, že svým zaměřením technickým oborům moc neodpovídají. Práci tak budou v Německu hledat složitěji, podotýká server.

Podobně jako přibližně pětina syrských uprchlíků i ony mají za sebou střední školu nebo několik semestrů na univerzitě a doufají, že v Německu na vysokoškolské studium navážou. Úřady jim i přesto doporučily, aby si našly vhodné technické učiliště.

„Nejhorší je to, že lidé si myslí, že jsme hloupé a k ničemu a že si nechceme hledat práci,“ dodává mladá Syřanka Majár. Na univerzitě v syrském Damašku studovala anglickou literaturu.

Její sestra Navár zase patřila k pěti nejlepším studentům na semináři interiérového designu. Jejich matka chodila na univerzitu společně s nimi a studovala francouzskou literaturu. Otec, který se jmenuje Monír, vyučoval na státní škole technický design.

Nejdřív potřebují zapustit kořeny

Horst Döllinger, kterému patří v Schillingfürstu byt, ve kterém Bališovi bydlí, přijal loni v březnu Moníra na několikaměsíční stáž do svého architektonického studia.

Jednomu ze svých zaměstnanců přitom předtím zadal, aby pro syrského uprchlíka vyřídil nezbytné úřední povolení. Věří, že v budoucnosti bude moct Moníra zaměstnat. „Tito lidé tady ale nejdřív potřebují zapustit kořeny,“ dodává Döllinger.

Brzy po svém příjezdu začali Monír a jeho manželka navštěvovat s jinými uprchlíky přibližně stejného věku kurz němčiny. Matku obou syrských sester ale začaly trápit bolesti zad a přestala na kurz chodit. Když si její manžel Monír uvědomil, že je mezi účastníky kurzu jediným mužem, následoval ji taky.

Německo je šokujícím způsobem svobodné

Syrské sestry začaly chodit na kurz němčiny hned v listopadu 2015. V místním sportovním klubu hrají volejbal. V řadě ohledů je pro ně Německo „šokujícím způsobem svobodné“.

Cestou do bavorské školy si třeba všimly dívky, která neustále mění barvu svých vlasů. Jednou jsou zelené, pak fialové, jindy růžové a potom zase modré. Překvapilo je, že mladé ženy tu v létě chodí v šortkách nebo tričkách s odhaleným břichem, píše server.

„Zdejší lidi nikdo ničím neomezuje, neplatí žádná pravidla oblékání,“ diví se dvaadvacetiletá Syřanka Navár. „Můžou si na sebe vzít, co chtějí, barvit si vlasy, jak se jim zlíbí. Začaly jsme přemýšlet, jestli je to správné, nebo ne,“ dodává.

Rodina Bališových má sice přátele ve Švédsku, přesto ale odešli do Německa. Jak zdůraznil syrský otec rodiny Monír, především kvůli naději, že tady jeho děti najdou lepší podmínky ke studiu na vysoké škole. Jeho dcera Majár sní o tom, že bude jednou na univerzitě vyučovat anglistiku.

Možná je to ale jen sen, upozorňuje server

Podle odhadů má až padesát tisíc syrských běženců, kteří do země dorazili v roce 2015, předpoklady studovat na vysoké škole. A taky se ke studiu chystají.

Spolkové ministerstvo školství slíbilo, že do roku 2019 uvolní sto milionů eur, aby uprchlíkům umožnilo se na studium náležitě připravit.

Nejdřív se učte němčinu a pak se vyučte řemeslu

Očekává ale, že běženci se budou hlásit také na ty obory, které ve velkém požadují německé firmy. Patří mezi ně moderní technologie, přírodní vědy, informatika nebo obory spojené s podnikáním.

Na kurzu němčiny učitelé oběma syrským sestrám řekli, že by se měly nejdřív dva roky intenzivně věnovat studiu němčiny a pak jít na průmyslovku nebo se vyučit nějakému řemeslu.

Když ale navštívily rekvalifikační kurz v Norimberku, kde viděly, jak se mladí lidé učí šít, vařit, opravovat auta nebo stavět silnice, nic z toho je nelákalo.

„Doteď mám bolení hlavy, když slyším slovo Berufsausbildung (odborné vzdělávání),“ říká Syřanka Majár. „Já chci jít na univerzitu.“

V září se sestry přihlásily na kurz němčiny na jedné z nedalekých univerzit. Doufají, že se vydávají správným směrem, píše server.

„V Sýrii jsme o hodně přišli,“ říká k tomu otec syrské rodiny Monír. „Ztratili jsme svou zemi, nechceme ale ztratit budoucnost svých dětí,“ dodává trochu unaveně.