Článkem „Tálibán na rozdíl od Trumpa může dál tweetovat, neporušuje prý pravidla sítě“ začíná pravidelný přehled mediálních zajímavostí. „V něm jsem si v pondělí na Echu24 přečetl, že sociální síť Twitter stále blokuje bývalého amerického prezidenta Trumpa, asi už doživotně, zatímco představitelé a komunikace Tálibánu na sociálních sítích mu nevadí. To je opravdu velice zvláštní zpráva, která svědčí o tom, že se tato sociální síť, ale samozřejmě i mnoho jiných institucí, dopouští jakési selektivní cenzury nebo selektivního rozhodování. A tak pro některé nějaká práva platí, a pro jiné neplatí. A někteří jsou lidé jiné kategorie než ti druzí. Zkrátka a dobře do provozu mediální komunikace určité sociální sítě vstupuje soukromý politický názor jejích provozovatelů. Člověk by se tomu nedivil, je to konec konců jejich vlastnictví, tak ať si dělají, co chtějí. Je na každém, jestli se toho jejich kolotoče chce zúčastnit, nebo ne,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

„Pro mnoho lidí to je výhodné, takový Donald Trump tam měl kolem 88 milionů sledujících. Čili to pro něj byla obrovská příležitost, jak mluvit ke svému publiku. To určitě je velké dílo sociálních sítí, že se jim za pár let existence povedlo dát dohromady takhle silný zájem. Ale ony se tím dostaly i do situace, že tu mediální zbraň zneužívají, a to zcela bezprecedentně a zcela proti smyslu téhle komunikace. Sociální síť ve svých začátcích, kdy si tam píšete se svými kamarády o tom, že jste byl na pivu a udělal jste si tam selfíčko, byla takové prenatální stádium toho, co opravdu sociální sítě dokážou. Především dokážou předávat informace. První to pochopily komerční firmy a začaly vedle existence vlastní webové prezentace nabízet své produkty a služby prostřednictvím sociální sítě a zjistily, že tím získávají další a další možné cílové publikum nebo nové zákazníky,“ podotýká mediální analytik.

Co není dovoleno Trumpovi, je dovoleno Tálibánu

A protože politika je svého druhu byznys, jak o ní smýšlel Karel Marx či ještě dříve zakladatel moderní ekonomie Adam Smith, tak i tento byznys se přenáší sociálními sítěmi. „To jsme viděli mimo jiné i na Donaldu Trumpovi. Ale zpátky k Twitteru. Tato zpráva se objevila ještě v okamžiku, kdy Tálibán nebyl úplně u moci, nebyl ještě v Kábulu, nebyl ještě v prezidentském paláci, ale, pravda, prezident Ghaní už byl mimo území Afghánistánu. Každopádně Tálibán stále ještě bojoval o Kandahár nebo nějaká předměstí a všechno bylo v běhu. A připomenu, proč letos v lednu Twitter natrvalo smazal účet americkému prezidentovi Trumpovi. Údajně kvůli podněcování k násilnostem. To byla ta demonstrace před Kapitolem, při které ale Trump nevybízel k žádným násilnostem nebo něčemu takovému. Byla to čistě politická objednávka, a Twitter se dal jasně do služeb Demokratické strany a Joea Bidena,“ připomíná Petr Žantovský.

Tehdy jsme tomu takhle rozuměli, ale v tomto světle už těžko rozumět skutečnosti, že Twitter nyní bez jakéhokoli omezení nechá komunikovat na svém kanále Tálibán. „Přitom i v okamžicích, kdy se stále ještě bojovalo a různí mluvčí Tálibánu tam denně propagandisticky informovali o nově dobytých územích a podněcovali k násilí, minimálně proti stále tehdy ještě oficiální afghánské vládě. To je dvojí metr, který je naprosto nepřijatelný, a je to jeden z mnoha dalších důvodů, proč se zamýšlet nad tím, zda ty sociální sítě nejsou spíše sociálně patologické sítě a jestli nevstupují do řízení společenských dějů a toho, co se děje kolem nás, způsobem nepřijatelným, nevhodným, neodpovídajícím jejich místu ve společnosti. Takže bych Twitteru dal černý puntík, zdaleka ne první a jistě ne poslední, protože se opět zachoval jako subjekt, který vstupuje do dějů aktivisticky, aktivně a nemá jednotný metr na všechny, kdo ho chtějí využívat. Twitter není příčinou vítězství Tálibánu, ale zcela určitě mu nijak nebránil,“ zdůrazňuje mediální odborník.

Bruselská šlechta si bude lítat víc, ostatní se uskromní

Před několika dny nás několik médií informovalo o tom, kdo si už zase libuje v tom, že káže vodu, ale pije víno. „Také jde o téma dvojího metru. Bruselská věrchuška, která nás teď častuje takovými hezkými projekty typu Green Deal, Zelená dohoda pro Evropu, svým novým rozhodnutím zvýšila maximální limit na soukromé lety bruselských činitelů a úředníků v řádu milionů eur. Abych byl přesný, za posledních pět let měli členové Evropské komise či europoslanci schválen maximální limit 10,71 milionu eur na podobné lety. Na příští čtyři roky, tedy o rok kratší období, už to bude 13,5 milionu eur. Když to tak propočítám, tak je to plus mínus o padesát procent více. Je zajímavé porovnat tuto informaci se skutečností, že si podle Unie musíme začít všichni pořádně utahovat opasky,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.