„To, že je potřeba změnit zákon, většinou vychází z rozhodnutí evropských orgánů, na základě toho začne pracovat příslušný resort a návrh zákona nařídí. Je to v rozmezí 70 až 80 procent," říká předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD).

Evropský parlament ovlivňuje jak oblast zdravotnictví, či zemědělství, tak i životního prostředí. Občané si přitom často vzpomenou především na zákaz klasických žárovek, který vzešel z Bruselu. Odbornice na evropské instituce Zuzana Kasáková, která přednáší na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, v této souvislosti upozorňuje, že právě o konci žárovek se vědělo poměrně dlouho. Česko má však ten problém, že se tu málokdo zabývá tím, co by mohlo v budoucnu z Unie přijít. Přitom do toho jako člen může mluvit i samo Česko, ale našim politikům schází vize, čeho chceme v EU vlastně dosáhnout.

Po přijetí Lisabonské smlouvy platí, že moc europarlamentu vzrostla. Europoslanci spolurozhodují i o tom, jak bude nakládáno s penězi daňových poplatníků z jednotlivých členských zemí. Vliv českých politiků závisí i na tom, v jaké frakci Evropského parlamentu čeští poslanci působí. Z mocenského hlediska jsou nejvýhodnější lidovecká a socialistická frakce.