„Na čí straně jste vlastně stál?“ Tak zněla jedna z prvních otázek, které Köcher od moderátorky Daniely Drtinové dostal. „Mí nadřízení ve mně neviděli jednoho ze svých. Protože jsem nepovažoval za přijatelné spojovat zpravodajskou činnost s politickým útlakem v Československu. Já jsem se kategoricky proti tomu stavěl. Když po mně něco chtěli, donášet na lidi ze Svobodné Evropy, něco takového podobného, tak se setkali s velmi tvrdým odporem,“ prohlásil. „Znamená to, že jako zaměstnanec CIA jste nedonášel zevnitř vůbec žádné informace komunistické rozvědce v Československu a v Sovětském svazu?“ zajímalo Drtinovou. „Prakticky ne. Jen ty, které se týkaly strategických úmyslů Spojených států. Rozhodně nic, co by se týkalo domácí scény. Absolutně ne. Měli jsme kvůli tomu nejméně tři velice těžké konflikty. Jeden byl vyloženě velice dramatický,“ přiznal Köcher. „S československou rozvědkou?“ zeptala se Drtinová. „Ano,“ přisvědčil bývalý rozvědčík.

Celé video je ZDE

Velkou roztržku s komunistickou rozvědkou zažil v roce 1971, ale především v roce 1976. „Tehdy jsem přijel na tajnou návštěvu do Prahy, kam jsem byl povolán. Chvíli mě vodili po Praze a vykládali, jak jsem úžasnej. A pak přišel nějaký zástupce šéfa rozvědky a povídá: ,Karle, nabrus si tužku, už se nevrátíš do Ameriky, za dva dny vystoupíš na tiskové konferenci a odhalíš, jak CIA řídí disent‘. Bylo to tak půl roku po Minaříkovi. Tak jsem ztuhnul a nejdřív se jim snažil vysvětlit, že to není dobrý nápad, protože se chcete vyhnout konfliktu. Oni mi začali vyhrožovat, slibovat vyznamenání, vilu, já nevím co všechno. Trvalo to dva dny. Ten nátlak byl obrovský. Až jsem řekl – tak mě zabte, ani náhodou. A oni jako proč, co to má znamenat? Tak jsem jim řekl, že nesouhlasím s politickým útlakem a že to prostě neudělám.“

A co vlastně ze CIA za informace vynesl? „Jedna z prvních závažnějších byla změna v politice CIA ve verbování sovětských občanů a diplomatů. Do té doby panovalo v CIA takové přesvědčení, že by se neměli moc verbovat, protože KGB jim může podstrkovat dvojité agenty. To bylo v době, kdy jsem nastupoval do CIA. Pak se to všechno změnilo. Vyšel příkaz ředitele CIA, jak se bude intenzivně verbovat. To si myslím bylo velmi cenné pro Sověty.“

Jedním z důvodů, proč vynášel z USA informace bylo to, že se mu jevila přílišná moc Spojených států jako nebezpečná. „Vycvičili jednotky zabijáků, kteří pak likvidovali opozici. Dá se vyloženě mluvit o genocidě v Guatemale.“

Problém prý nastal v momentě, kdy byl v USA zvolen prezidentem Ronald Reagan. Člověk, který neměl zkušenosti v zahraniční politice, ale byl obklopen neokonzervativci, kteří podle Köchera chtěli rozpoutat nukleární válku za každou cenu. Zná například výrok tehdejšího ministra obrany Weinbergera, který prý řekl „může být jenom jedno číslo jedna“.

„Začali to připravovat a to tím způsobem, že po vstupu Reagana do Bílého domu vytvořili novou nukleární doktrínu. Nukleární doktrína je vládní supertajný dokument, ve kterém jsou vyjmenovány zásady válečného konfliktu s protivníkem. Do té doby ta doktrína říkala, že nukleární konflikt znamená vzájemné sebezničení. Že tedy nikdy nebude sáhnuto k prvnímu úderu, ale pouze k odvetnému. To bylo až do té Reaganovy doby. Weinberger s Pearlem a Wolfowitzem napsali novou doktrínu, která hlásala, že je možno vést krátkodobou tříměsíční vítěznou nukleární válku. Toto jsem věděl, nemohu říct, že jsem konkrétně v ruce držel ten dokument. Ale mluvil jsem s lidmi, kteří ho četli,“ uvedl s tím, že informaci o této nové doktríně vynesl on, ale i mnozí další. „Tehdy vyhlásil Andropov poplach a byly aktivovány veškeré zdroje k dispozici, aby se tomu nějak zabránilo,“ dodal Köcher.