Premiér Petr Fiala nemusí být ekonomický nedouk, jak ho v souvislosti s jeho vizí srovnat české platy na německou úroveň do pěti let mnozí označují, ani bezbřehý populista, jak si o něm myslí jiní. Možná jen předseda vlády předhodil veřejnosti téma, které odvede pozornost od skutečných a vládou nijak neřešených problémů. Třeba od toho, že pro nastávající zimu musí velká část domácností v Česku, které jsou připojeny na centrální vytápění, počítat s tím, že si za teplo připlatí. Teplárenské sdružení ČR nyní informovalo, že uhelné teplárny zdraží o tři až deset procent, což zvýší výdaje na vytápění a ohřev vody v průměru nejčastěji o vyšší desítky korun měsíčně. Ještě více se ovšem změní ceny tepla z tepláren, které spalují biomasu. Teplo mohou zdražit až o pětinu.

Nabízí se tedy otázka, zda je další zdražování těchto forem vytápění nevyhnutelné a zda se mu nedá nějak čelit. „Samozřejmě technicky a ekonomicky není tak rychlé a tak velké zdražování energií v Česku nevyhnutelné. Pokud bychom měli vládu, která hájí zájmy občanů, a ne zájmy cizí, tak bychom asi už měli energetickou politiku, která by dovolila využívat levné domácí uhlí do roku 2049 (jako Poláci), do kdy máme připraveny k těžbě jeho bezkonfliktně vytěžitelné rezervy. Do roku 2050 je reálné postavit nové energetické zdroje, do roku 2030, kdy vláda plánuje konec uhlí, to možné v žádném případě není,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Vladimír Budinský, předseda spolku Konec uhlí – nová energie.

Spalování biomasy ani přechod na plyn nepomohou

Ví přitom, co se dalo udělat pro to, aby na české domácnosti nedopadalo neustálé zdražování dodávek tepla. „Asi bychom, kdyby tu byla kompetentní vláda, už měli schválený a v Evropské unii notifikovaný i nástroj – kapacitní platby, který by umožnil prozatímní spolehlivý provoz našich elektráren a tepláren na fosilní paliva (uhlí i plyn). Asi bychom měli regulátora (Energetický regulační úřad), který by plnil funkci a nedovolil by tak rychlý růst cen energií u regulované složky a možná bychom neměli DPH na energie 21 procent, takže suma sumárum máme v paritě kupní síly elektřinu nejdražší v EU,“ upozorňuje někdejší předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny.

Připomíná také, že teplo – to centrální – je stále asi z 50 procent z uhlí. „Tam proběhne záměna uhlí za tzv. biomasu, tedy dřevo, kterého je po kůrovci málo a bude drahé. Navíc spalováním biomasy vzniká víc CO₂ než spalováním uhlí, jen to byrokrat nepočítá. Teplárny budou přecházet i na plyn, ale to je nesmysl, protože Evropská unie zavede na plyn metanovou povolenku, která bude zahrnovat emisi metanu z těžby, zkapalnění, dopravy, zplynování a dopravy plynovody, a ta povolenka bude stejně drahá jako ta uhelná. Takže slepá ulička,“ myslí si Vladimír Budínský.

Fialův kabinet se k emisním daním ETS 2 nechce znát

Právě o vytápění plynem se objevily protichůdné informace. Na jedné straně ta, kterou uvedlo Teplárenské sdružení ČR, že plynové teplárny až o desetinu zlevní. Z jiných zdrojů však zaznívá, že si Češi od příštího roku za plyn připlatí i 2000 korun kvůli poloprázdným plynovodům Net4Gas. A i proto, že regulované platby za plyn vzrostou dle úředního návrhu až o 15 procent. Navíc nelze zapomínat na to, že už od roku 2027 se vlivem evropského obchodování s emisemi paliv EU-ETS II, jehož finální podobu v roce 2023 schválila i Česká republika, zdraží paliva, jejichž spalováním vzniká oxid uhličitý CO₂.