V pátek odpoledne na výsledky referenda reagoval prezident Ruska Vladimir Putin. Podle agentury TASS Putin zhodnotil výsledky referenda jako projev nespokojenosti se stavem bezpečnosti a s neochotou Britů doplácet na jiné ekonomiky. Dále řekl, že Rusko se nevměšuje a ani nebude vměšovat do záležitostí Velké Británie. Vyjádřil potom naději, že negativní následky referenda na světových burzách se podaří brzo zkorigovat. Konečně s diplomatickým zpožděním (po ukončení referenda) Putin označil slova premiéra Camerona o tom, že „Putin může být šťasten“, když Britové budou hlasovat proti EU za „nekorektní pokus ovlivnit veřejné mínění ve vlastní zemi“ a dále za „projev nízké politické kultury“. Kromě toho konstatoval, že to nepomohlo.

Ministr zahraničí Sergej Lavrov se v podstatě zdržel většího komentáře. V pátek ráno, po zveřejnění konečných výsledků, řekl, že Rusko chápe referendum jako vnitřní záležitost Velké Británie. Později také doplnil, že Rusko nemá žádné očekávání ohledně dalších možných „exitů“ v EU. Jde o záležitosti EU a těch kterých konkrétních zemí.

Před Putinovým odpoledním vystoupením se k Brexitu vyjádřil také kremelský mluvčí Peskov. Ten podobně jako Lavrov a Putin věc považoval za záležitost Británie. Peskov dále řekl, že podle názoru Kremlu nebude mít Brexit žádný vliv na trvání protiruských sankcí, a dále řekl, že Kreml doufá (http://www.interfax.ru/russia/515137) v dobré vztahy mezi Velkou Británií a Ruskem „v nových reáliích“. Nakonec ještě připomněl, že „EU je důležitým obchodně-ekonomickým a investičním partnerem Ruska, a proto mají v Moskvě zájem na tom, aby Evropská unie zůstala silnou ekonomickou silou, stabilní a odhadnutelnou.“

Vyjádření prezidenta Putina k Brexitu:

Další ruští politici se s ohledem na Brexit vyjadřovali poměrně různě. Hlava republiky Krym například chápala odpověď jako výraz nespokojenosti Britů se sankcemi proti Rusku. Starosta Moskvy Sergej Sobjagin vyjádřil přesvědčení, že Brexit pomůže zrušit protiruské sankce. Šéf liberálních demokratů Vladimir Žirinovskyj výsledky referenda přivítal a navrhl Dumě, aby vydala zákon na podporu rozhodnutí britského lidu. Šéf zahraničního výboru Dumy Alexej Puškov označil výsledek hlasování za „revoluční změnu“. Předsedkyně ruského senátu Valentina Matvijenková řekla na adresu výsledků hlasování, že je znepokojivá ve vztahu k evropským procesům.

Nový předseda centra pro strategické plánování a exministr financí Alexej Kudrin vyjádřil nad výsledky lítost a řekl, že Brexit na Rusko nebude mít podstatný vliv – země má svoje a mnohem citelnější problémy, jak doplnil. Ekonomická nestabilita v důsledku referenda bude podle Kudrina krátkodobá, ale ekonomika EU a Británie podle něj oslabí.

Premiér Ruska Dmitrij Medveděv Brexit komentoval s tím, že vláda nevítá jeho ekonomické důsledky, propad cen ropy a nestabilitu eura a britské libry. Dodal, že samotné referendum je věcí Velké Británie a že jeho vláda bude analyzovat důsledky Brexitu pro Rusko. Podobně se vyjádřil také vicepremiér Arkadij Dvorkovič: cena nafty poklesne, a to se projeví negativně i na kurzu rublu.

Přední zahraničněpolitický expert Fjodor Lukjanov výsledky referenda v Británii komentoval obšírněji pro Lentu.ru a označil výsledky za „nebývalý precedens“. Pro EU byl důležitým bodem stmelení o obraz přitažlivosti – všichni chtějí do EU vstoupit a nikdo vystoupit, takže britské rozhodnutí teď narušuje celkový balanc struktury EU.

Brexit, píše dále Lukjanov, ukazuje na nutnost začít s fundamentální přestavbou samotného modelu evropské integrace a odpovědnost teď leží na Německu, které je ale značně oslabeno díky migrační krizi. Podle něj tato krize silně otřásla autoritou Angely Merkelové.

Pro Rusko bude mít Brexit nejednoznačné důsledky. Nejde přitom o ekonomické důsledky v podobě krátkodobé nestability, ale o posílení hluboké krize Evropské unie. To bude pro Moskvu znamenat, že vztahy s EU budou, jak píše doslova „zcela nesnesitelné“. „Jenže odloučit se od EU není možné – jsme na sobě navzájem příliš závislí, a to se nezmění ještě mnoho let,“ napsal Lukjanov dále. Podle něj nebude mít ve skutečnosti Moskva prostor pro jednání s jednotlivými zeměmi, protože jejich emancipace nebude úplná, což bude znamenat nefunkčnost systému.

Brexit povede podle názoru Lukjanova také k posílení role NATO v Evropě a takový scénář podle něj nic dobrého nevěstí. „A mimochodem to bude znamenat ne snížení, ale zvýšení vlivu USA,“ shrnuje. V závěru Lukjanov ještě napsal, že stupeň odcizení mas od establishmentu vyrostl tak daleko, že se spolu nejsou schopni domluvit ani skrze sociologické výzkumy, které se ukázaly jako neúspěšné. Svět blízké budoucnosti bude podle Lukjanova jiným, více fragmentovaným a nevyzpytatelným díky rostoucímu trendu izolovat se od globalizace.

Internetové vydání novin Gazeta.ru věnovalo výsledkům referenda také obšírný redakční komentář pod názvem „Sbohem, Evropo“. Komentář píše, že mezi politické vítěze Brexitu se řadí často Putin a Rusko, k čemuž se ruské vedení staví zdrženlivě. Podle Gazety.ru mohou mít důsledky referenda a vystoupení Británie z Unie být svým významem rovné rozpadu SSSR nebo ukončení druhé světové války. Hlasování změní konfiguraci sil v Evropě a ohrožuje budoucnost EU v současné podobě. Také Gazeta je toho názoru, že EU ztratila image přitažlivosti. Dále rozhodnutí Británie posiluje roli Německa, které už nyní má silné slovo. Německo bude muset najít nový evropský kurz a pokusit se spasit EU jako politický subjekt, domnívá se komentář novin.

V opačném případě „novou dostaneme množinu různých evropských států s různou politikou a nejenom různou úrovní ekonomického rozvoje“. Formální odchod Velké Británie zatím neohrožuje transatlantické partnerství, píše se v komentáři dále. Rusko se nesmí oklamávat slabou Evropou, protože slabá Evropa není vůbec v jeho zájmu. Brexit posílí roli USA a NATO ve světové politice a u EU nebudou zdroje k tomu být protiváhou USA.

Podobně skepticky vidí komentář Gazety.ru důsledky referenda pro přitažlivost Ruska v postsovětském prostoru. Rusko není konkurentem EU v hospodářském smyslu a jeho zahraniční kurz dneška budí nedůvěru mezi investory. V souvislosti s protiruskými sankcemi je možné, že právě ty budou nyní spojujícím těstem EU, a nikoliv naopak.

Před EU a jednotlivými zeměmi EU nyní stojí úkol najít novou konfiguraci vztahů na kontinentu a zmenšit negativní dopady rozkolu evropské integrace, konstatuje na konci redakční komentář Gazety.ru.

Jinak situaci vidí na stránkách radia Echo Moskvy například Jurij Samodurov, aktivista za lidská práva, který píše, že rozhodnutí Britů bylo krátkozraké a egoistické a oslabilo Evropskou unii. Odchod Velké Británie z EU je „ohromný dárek Putinovi“. Svoje rozčarování Samodurov rozvedl: „Poté, co jsme mnoho let já a moji kolegové snili o tom, že Rusko se jednou stane členem EU … je odchod Velké Británie ohromná ztráta a těžká rána pro moji touhu.“ Touha po členství v EU znamenala snahu o to, že se Rusko stane součástí světlé a silné unie lidí různých národů, píše dále. Hlasování je podle něj dárek pro Putina, o kterém se Putinovi a jeho okolí mohlo jenom zdát.

Opoziční politik Grigorij Javlinskij k Brexitu napsal, že výsledky referenda přinášejí celou řadu otázek pro Evropu, než že by daly nějakou jasnou odpověď. EU je podle něj nejúspěšnějším politickým, ekonomickým nebo humanitním projektem za několik set let. Vznik a rozvoj EU byl „novou kvalitou politiky, postavenou na respektu a důvěře v člověka ve jménu ochrany jeho práv, majákem, který ukazoval směr rozvoje pro všechny,“ napsal dále bývalý šéf Jabloka Javlinskyj. Britové, píše, dále hlasovali za to, aby se oddělili od jedné z nejsilnějších ekonomik světa, na což reagovala libra. A výsledky referenda ukazují na to, že se EU potýká s krizí vizí do budoucnosti.

Následovat budou bezpochyby těžkosti pro evropský projekt, je přesvědčen Javlinskij, ale ten je bezpochyby života způsobilý. Nedá se ani vyloučit, že svaz Německa, Francie a dalších zemí kontinentální Evropy se stane organičtějším a silnějším v důsledku odchodu Britů. Evropané se s tímto problémem podle Javlinského vypořádají.

Rusko mohlo vidět, že v Evropě má slovo lidu svoji váhu a že referendum je skutečný politický nástroj. Tento způsob rozhodování posiluje podle Javlinského důvěru, která je spolu s respektem hlavním motorem produktivního života. Vypsáním referenda, jak je přesvědčen, britská vláda ukázala, že si váží názoru svých občanů.