Českým exportérům se daří, především těm, kteří jsou nějak navázáni na automobilový průmysl. Nejvíc součástek do automobilů se pak vyváží do Německa. To je náš největší obchodní partner. Daří se nám obchodovat i s jinými zeměmi EU. Jenže mimo EU je to mnohem horší. Sečteno a podtrženo, bez EU by čeští exportéři trpěli, protože na jiných trzích se jim příliš nedaří.

„Ta závislost ve výši 33 procent na Německu je podle tradičních marketingových pouček nebezpečná. Ale my zároveň držíme zásadu: neopouštěj staré známé pro nové. Ale hledáme nové trhy,“ prozradil hned v úvodu pořadu Daněk. Na nových trzích v Latinské Americe však narážíme na velkou nedůvěru vůči nám, resp. vůči čemukoliv novému.

Politika a hormony do byznysu nepatří

„Už náš pan profesor nás učil na vysoké škole, že hormony a politika do byznysu nepatří. To, co vláda udělá, se často nakonec obrátí proti nám. A druhá věc. Na trhu nám chybějí tisíce pracovníků a je třeba sem dostat pracovní síly ze třetích zemí jako třeba z Ukrajiny,“ varoval Daněk. Pokud k tomu nedojde, hrozí „fatální ochrnutí exportu“, pokračoval ve vykreslování v neveselých barvách host.

Politici sice slibovali, že firmám pomohou, jenže zatím to vypadá tak, že se k nám dostane za den deset Ukrajinců. „A 3 600 Ukrajinců nás opravdu nezachrání,“ pokračoval.

Daněk lituje, že se nedaří exportovat více zboží do Ruska. „Myslím si, že to je škoda, protože Rusko je velká země a o naše zboží je tam zájem, protože má dobrou pověst,“ posteskl si Daněk. Znamená to tedy, že je pro zrušení sankcí? „To rozhodně ne, protože k sankcím jsou nějaké politické důvody a to, co se dělo na Krymu a v Donbasu, rozhodně nepatří do 21. století,“ pravil host.

Jeví se mu však, že sankce EU vůči Rusku jsou bezzubé, protože do EU míří velké množství ruského zboží, zatímco Rusové evropské zboží účinně blokují.

Ukrajince přijmout, shodli se Pícl se Skopečkem. Jenže...

Když dostal slovo Pícl, nebránil se přijímání většího počtu pracovníků z Ukrajiny, ale jen za tu cenu, že budou platit průměrné mzdy v daném sektoru a v dané oblasti. Jinak na to podle Pícla doplatí čeští zaměstnanci, a to ČSSD nechce dopustit.

Skopeček okamžitě oponoval, že minimální mzdu berou asi dvě procenta lidí, takže tlak na minimální mzdu moc nezmění. ODS vidí cestu spíše ve snížení vedlejších nákladů na pracovní síly. „Já bych to nechal na těch zaměstnavatelích. Pokud firmy nejsou schopné najít pracovníky na domácím trhu, tak je nechme hledat pracovníky ze třetích zemí,“ doporučoval Skopeček. Pícl na tom neviděl nic špatného, jen zopakoval, že zahraniční dělníci musejí dostávat průměrnou mzdu, aby tu nebyl vyvíjen tlak na nepřijatelně nízkou mzdu.

Čína

Ve druhé polovině debaty se pánové shodli na tom, že české exportéry je třeba podporovat, ať už povládne kdokoliv. Nebyli v rozporu ani v otázce obchodování s Čínou. Podle Skopečka udělala kus práce vláda ČSSD, ale stejně tak velký kus práce odvedli předtím i ODS a druhý český prezident Václav Klaus. „Čínu nelze ignorovat,“ řekl jasně Skopeček s tím, že ekonomická síla Číny neustále roste. To ovšem neznamená, že bychom neměli s Čínou mluvit o lidských právech. Podle Skopečka lze dělat obojí.  Stačí se podívat, jak to dělá Německo, které má s Čínou velmi čilé obchodní vztahy.