Kásim Sulejmání, velitel íránských elitních jednotek, zemřel po vzdušném útoku amerických sil na vojenský konvoj. Agentura Sulejmáního označila za hlavního architekta snah rozšiřování íránského vlivu na Blízkém východě a předpokládá, že jeho zabití notně zvýší napětí mezi USA a Íránem. Útok by mohl ovlivnit především americké spojence v regionu – Izrael a Saúdskou Arábii.  Během útoku zemřel také velitel iráckých milicí Abú Mahdí Muhandis.

Íránský duchovní vůdce Sajjid Alí Chameneí už Američanům pohrozil „tvrdou pomstou“.

Demokratický senátor Chris Murphy si v této souvislosti položil otázku, zda Trump udělal dobře, když bez souhlasu Kongresu nechal provést akci, která vyústila v zabití tak důležitého Íránce, že to Spojené státy může zatáhnout do další války.

Napětí v regionu zvyšují také útoky Iráčanů na americkou ambasádu v Bagdádu. Místní lidé ambasádu dokonce zapálili a agentura AFP oznámila, že vláda Spojených států amerických občanům doporučila neprodleně opustit Irák.

„K zabití generála Sulejmáního: Íránská islámská diktatura může vinit tak maximálně sama sebe a svou rozvratnou politiku v celém regionu. Sulejmání tam byl dlouhodobě jedním z nejnebezpečnějších lidí, byl šéfem obávaných ‚revolučních‘ jednotek Kuds, byl architektem íránských subverzí v Iráku, Sýrii, Libanonu. Jeho cílem bylo vytvořit íránský koridor od Teheránu až ke Středozemnímu moři a učinit z Íránu regionálního hegemona. To by bylo nebezpečné pro celý svět. Toto je tvrdý úder íránskému fundamentalistickému režimu, bod pro Trumpa,“ poznamenal k tomu europoslanec za ODS Jan Zahradil.

„Tak a zase! USA rozpoutaly další kolo násilí na Blízkém a Středním východě. Jako by nestačilo, co tam prováděly doposud. Sulejmání bojoval proti Islámskému státu, což bylo pro Evropu naprosto klíčové. Česká vláda i EU by měly tento útok odsoudit. Mezinárodní politiku není možné dělat zabíjením představitelů jiných států. V USA se chystají na volby, ale cynické zlepšování vyhlídek na znovuzvolení vyvoláváním konfliktů je nechutné. Už s těmi vašimi útoky, milá USA i s Trumpem, táhněte ke všem čertům,“ napsala k celé věci europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM).

Lídr SPD Tomio Okamura uvedl, že zabití Sulejmáního americkou armádou je moderním sarajevským atentátem 21. století. „Bude to mít nedozírné důsledky. Pojem ‚obranný útok‘ je něco jako ‚humanitární bombardování‘ a ‚válka je mír‘. Vměšování USA do záležitostí Iráku bude nadále eskalovat napětí. Rozvracování Blízkého východu a suverénních států je velmi nehezká záliba administrativy USA. Následky bohužel poneseme všichni. Odmítáme, aby USA napadaly suverénní státy a působily na jejich území bez jejich svolení. Spojené státy svou agresí mohou vyvolat konflikt, který bude mít globální dopady,“ sdělil Okamura.

„Válka z toho nebude. Hlavním způsobem, jakým Írán prosazuje své zájmy v nedaleké cizině, je budování, výcvik a podpora různých šíitských milicí, které pak slouží jako jeho páka na místní vlády. Takhle je to v Iráku, v Sýrii, v Libanonu, v Jemenu. Toto byla práce, kterou Sulejmání poslední léta dělal. Možná dokonce jeho životní projekt,“ uvedl k tomu na webu publicista Marian Kechlibar. Podle jeho slov se však takové síti milic nedá velet na dálku z Teheránu. „S jejich veliteli a štábními důstojníky se musíte setkávat osobně a musíte znát poměry přímo na místě. Proto byl taky Sulejmání poslední dobou snad víc mimo Írán než v něm,“ zmínil Kechlibar. Jeho nástupce bude muset dělat to samé, míní. 

„Írán se téhle sítě spřátelených milicí jen tak nevzdá. Jenže zároveň se dnes ukázalo, že tohle je pěkně nebezpečná funkce. Nejen formálně, ale i fakticky. Spadla-li tedy raketa na takového prominenta, snadno může při další služební cestě spadnout i na daleko méně známého oficíra, který po něm převezme jeho úkoly. Proto si myslím, že Sulejmáního nástupce bude teď vůči Američanům velmi, velmi opatrný. Má na tom osobní zájem,“ uzavřel Kechlibar na svém webu.