„Když jste takový milovník imigrantů, ptám se, kolik jste jich už ubytoval u vás doma?“ zeptal se ministra čtenář. Ministr se však za milovníka migrantů nepovažuje. „Jsem jen reálně uvažující politik, který cítí odpovědnost za svou vlast a její občany. Skutečnost, že v Evropě jsou statisíce uprchlíků z různých zemí světa, je neoddiskutovatelná realita. Je třeba hledat cesty k mírovému soužití, a ne podněcovat nenávist a nepřátelství mezi lidmi,“ zmínil.

A právě tato slova zaujala dalšího pisatele, který se lidoveckého ministra zeptal, jak si ty cesty k mírovému soužití představuje v praxi. „Jak chcete v praxi přesvědčit muslimy k mírovému soužití a zabránit jejich radikalizaci? Stavět mešity? Zakázat mešity? Nikdo v Evropě nic podobného nedokázal. Co navrhujete vy?“ zeptal se.

„Co se týká integrace muslimů v Evropě, problémy nastávají většinou u třetí generace. Je třeba hledat důvody, proč tomu tak je. Rozhodně ovšem není správné házet všechny muslimy do jednoho pytle. Na druhou stranu je třeba stíhat zločince bez ohledu na náboženství či barvu pleti. Kdo poruší zákon, musí být po právu potrestán. Obrácená diskriminace je stejně špatná jako rasismus nebo cokoli obdobného,“ odvětil ministr.

„Změnil byste svůj názor na to, abychom přijímali muslimy, kdybyste byl v Berlíně a auto by přejelo někoho blízkého z vaší rodiny?“ zeptal se v souvislosti s aktuálním incidentem v Německu další čtenář. „Miliony muslimů v Evropě jsou, to je realita, na které nic nezměníme. Je třeba, aby soužití lidí různých kultur bylo pokojné a bezproblémové. Na tom je třeba pracovat. Šířenou kolektivní nenávistí se nic nevyřeší, jen zhorší. Zločince je třeba stíhat bez ohledu na to, zda jsou muslimové, nebo třeba ateisté,“ trval na svém Herman. On sám nezná nikoho, kdo by podporoval migraci muslimů. Ale jde dle jeho názoru o to, nesbírat na tomto tématu laciné populistické body, ale snažit se poctivě najít efektivní řešení této krizové situace.

„Proč se podle vás nesmíme bránit nájezdu migrantů stejně jako váš rodný Izrael? Tam by s uprchlíky udělali zcela správně na hranicích krátký proces,“ domnívá se další ze čtenářů. „Vy jste tam byl a jednal jste tam s někým o této otázce? Já ano, asi 25x a inspiruji se tam. ‚Nájezdům‘, jak píšete, se bránit musíme, ale efektivně, abychom zabránili rozšíření masového konfliktu do Evropy. A o to mi právě jde. Generalizování a házení ‚do jednoho pytle‘ ničemu nepomáhá, věřte mi,“ napsal.

Další ze čtenářek se pak zeptala na zachování naší identity. „Snad si nemyslíte, že s uprchlíky, jako jsou vidět na videích ve Francii atd., se to podaří. Proč nás pořád vy politici přesvědčujete, že je to potřebné? Jde z toho hrůza,“ napsala.

„Zachování naší identity je totiž v našich rukou. My jsme zde doma a je na nás, jak bude Evropa vypadat za 100 let. Ti, kdo se k nám utíkají o pomoc, jsou zde hosty a záleží na nás, jaká pravidla spolunažívání stanovíme,“ sdělil ministr.

Otázky i s odpověďmi najdete ZDE.

Závěrečná otázka pak směřovala ke kněžím – ženám. „Často se oháníte touhou po pestrosti evropské společnosti po kulturní, náboženské i etnické linii. Pokud je mi známo, máte velmi blízko ke katolické církvi. Proč se stejně, v zájmu pestrosti, nebijete za právo žen být katolickými kněžími? Proč v tomto případě po pestrosti nevoláte a akceptujete tuto tradiční diskriminaci, i když ženy by mohly církev výrazně obohatit?“ zeptal se další čtenář.

„Katolická církev se ve svých vnitřních záležitostech řídí kanonickým právem, které stanovuje podmínky kněžského svěcení. Mně nepřísluší toto komentovat a zasahovat do vnitřních věcí jakékoli církve či náboženské společnosti,“ uzavřel Herman.