My přijímáme uprchlíky, ale supervelmoc už je nechce. Dokonce je míní zavírat do basy. Hádejte, o kterou se jedná...

11.08.2015 17:02 | Zprávy

Evropa není jediná, kdo se potýká s přílivem uprchlíků. Ve Spojených státech je také na pořadu dne diskuse o imigrační politice a plánech na zabezpečení hranic s Mexikem. Pustili se do ní jak prezidentští kandidáti, tak místní politici a dokonce i prezident Obama.

My přijímáme uprchlíky, ale supervelmoc už je nechce. Dokonce je míní zavírat do basy. Hádejte, o kterou se jedná...
Foto: pixabay.com
Popisek: Svoboda - ilustrační foto

Minulý rok bylo na hranicích mezi USA a Mexikem zadrženo přes 162 000 uprchlíků, kteří ale neutíkali z Mexika, nýbrž ze zemí Střední Ameriky. Před chudobou, válkou s drogami, násilím. Letos zadrželi už jen 70 400 lidí. Na jižní hranici Mexika však došlo ke vzrůstu počtu zadržených osob z necelých 50 000 na 93 000.

Za snížený počet pokusů o přechod hranic může především nátlak USA na Mexiko, které pak přitvrdilo svoji imigrační politiku. Zároveň vláda USA investovala nemalé peníze do obrany vlastních hranic. V současnosti má pohraniční stráž USA více než 20 000 agentů a letos na ně padlo přes 12 miliard dolarů. Celkové výdaje na zabezpečení hranic, deportace, cizineckou policii a vše, co s tím souvisí, pak činí 18 miliard dolarů. „Spojené státy utratí víc peněz na kontrolu hranic než na všechny ostatní donucovací orgány dohromady.“

Nezávislá studie Princetonské univerzity dokonce prokázala, že imigrace z Mexika je v současnosti nejmenší od roku 1970. Mexičani se dokonce častěji vracejí z USA zpět do vlasti než na druhou stranu.

Mnozí volají po dalším zabezpečení hranic. Přes ně v současnosti neprojde 80 % z celkového počtu imigrantů. Pro srovnání, přes Berlínskou zeď neprošlo 95 % lidí, a to měla 155 kilometrů. Hranice USA s Mexikem jich má přes 3 000. V roce 2013 senátem prošel návrh zákona, jehož cílem bylo přidat na obranu hranic dalších 46 miliard dolarů a pohraniční stráž vybavit nejmodernějším vybavením. Nakonec však schválen nebyl.

Což ale neřeší problém v zemích, odkud do USA uprchlíci proudí. Prezident Barack Obama původně apeloval na vládu, aby uvolnila miliardu dolarů na pomoc přímo v El Salvadoru, Hondurasu a Guatemale, což jsou násilím a chudobou nejvíce postižené země. Dostal nakonec jen 300 milionů. „Lví podíl této investice připadne na bezpečnostní iniciativy. To je extrémně krátkozraké,“ píší New York Times.

„Spojené státy si mohou dovolit hrát větší, konstruktivnější roli v pomoci národům Střední Ameriky. Pokud nechají problémy dál hnít, dopadne to tak, že se víc lidí vydá za lepším životem na sever, a to nás akorát donutí utratit víc peněz, abychom je udrželi za hranicemi.“

Obama mezitím spustil informační kampaň, která má za úkol nadále snížit počty přistěhovalců. Poskytuje jim totiž informace o tom, co je čeká při pokusu přejít hranice, o „převaděčích, kteří nemají úctu k lidskému životu“, a o tom, že je do USA pravděpodobně stejně ani nepustí. Celní úřad spustil kampaň s názvem „Vězte fakta“ v Mexiku, Guatemale, El Salvadoru i v Hondurasu.

Jedním z důvodů kampaně je skutečnost, že si údajně mnozí uprchlíci mysleli, že předvolání, které dostali od imigrační policie, je volnou vstupenkou do USA. „Je zásadní, aby věděli fakta o imigrační politice USA předtím, než budou riskovat svoje životy. Nejsou žádné volné vstupenky,“ říká celní komisař Gil Kerlikowske.

Nedávné soudní rozhodnutí ale volá po ukončení zadržení matek s dětmi. Ministerstvo spravedlnosti nyní tlačí na soudkyni Dolly Geeovou, která rozhodnutí vynesla, aby jej vzala zpět. Podle ministerstva by propuštění matek s dětmi znamenalo „vyšší riziko dalšího vzrůstu imigrace tím, že podpoří dospělé, aby brali děti s sebou“. Zároveň její rozhodnutí zasadilo velkou ránu sytému vymáhání imigrační politiky.

K tomu se však přidala diskuse mezi současnými republikánskými kandidáty na prezidenta. Ve Spojených státech totiž existuje minimální trest za některé zločiny. Jde o velmi kontroverzní opatření, které naplnilo americké věznice k prasknutí a mnozí se jej snaží zrušit. Pro příklad, za prodej prášků na bolest v celkové hodnotě 1 800 dolarů dostal pracovník fast foodu John Horner 25 let vězení.

Nedávno došlo na molu v San Francisku ke střelbě a jedna žena zemřela. To rozproudilo debatu a kontroverzi po celém San Francisku a ze zločinu byl obviněn Francisco Sanchez, mexický ilegální imigrant, který byl z USA již několikrát deportován a vždy se vrátil. Zda to doopravdy udělal, se neví, bohatě to však stačilo republikánům, aby se ozvali, že chtějí minimální trest pěti let odnětí svobody pro každého imigranta, který se po deportaci vrátí zase do USA.

„Nejsou to naši občané a porušují naše imigrační zákony,“ řekl republikán Thom Tillis, který je sám pro zlehčení minimálních trestů. „Myslím, že můžeme mít dvojí standardy. Někdo si možná myslí, že je to v rozporu, ale já vidím ty lidi, kteří ilegálně přecházejí naše hranice tam a zpět, a proto si to dokážu zdůvodnit.“

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: spa

Mgr. Róbert Šlachta byl položen dotaz

Vize

Dobrý den, zajímalo by mě, zda má vaše strana nějaké konkrétní návrhy třeba důchodové reformy nebo ekonomickou vizi, jak zlepšit naši životní úroveň? Zatím mi to přijde tak, že spíš jen kritizujete, ale s něčím vlastním nepřicházíte. Sice nemáte ve sněmovně zastoupení, ale pokud ho chcete mít, nemys...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Už i Pelíšky jsou špatně: Češi prý fandí domácímu násilníkovi

11:15 Už i Pelíšky jsou špatně: Češi prý fandí domácímu násilníkovi

Každé Vánoce se na televizní obrazovky vrací film Pelíšky režiséra Jana Hřebejka. Letos, 25 let od n…