Sněmovna v srpnu v prvním čtení neschválila návrh na zkrácení dvouměsíční lhůty pro projednání předlohy ve sněmovních výborech. Lhůta pro projednání ve výborech tak uplyne až 21. října a druhé čtení na plénu Sněmovny může přijít na řadu až na její říjnové schůzi. Není jisté, zda zákon projde celým schvalovacím procesem tak, aby mohl začít platit od 1. ledna.

Platy ústavních činitelů se podle návrhu od příštího roku sice mají zvýšit, ale pouze v návaznosti na růst průměrné hrubé mzdy v nepodnikatelské sféře. Nezvýší se koeficient, kterým se tato mzda násobí.

Pro výpočet platů politiků je zásadní platová základna, od níž se odvíjí. Pro letošní rok se základna počítá jako 2,5násobek průměrné hrubé měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře. V minulých letech byl koeficient nižší a od roku 2015 postupně narůstal. Příští rok a v následujících letech měl vzrůst koeficient podle platného zákona na 2,75. Ministerstvo práce a sociálních věcí ale navrhlo, aby do budoucna zůstal na letošních 2,5. Pokud Parlament předlohu schválí, bude se růst platů odvíjet pouze od růstu mzdy v nepodnikatelské sféře a platová základna se bude vypočítávat podle stejného koeficientu jako letos.

Na srpnovou schůzi Sněmovny, která se původně měla zabývat jen novelou upravující zvyšování důchodů, navrhli tuto předlohu zařadit poslanci Pirátů. Poukazovali na to, že pokud se zákon nezmění, vzrostou platy ústavních činitelů až o 20 procent.

„Myslíme si, že nárůst platů politiků o 20 procent není přiměřený,“ řekl dnes poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík. Chce předložit dva pozměňovací návrhy. První má směřovat k tomu, aby se platy ústavních činitelů odvíjely od průměrných mezd v celé ekonomice. Druhý se má týkat dlouhodobé pracovní neschopnosti poslanců a senátorů a má zavést, aby dostávali stejnou nemocenskou jako ostatní občané. Ferjenčík přitom poukázal na případ bývalého senátora Františka Čuby (SPO), který se ze zdravotních důvodů rok a půl neúčastnil jednání Senátu. Čuba posléze na svůj senátorský mandát rezignoval.