NATO má na svém varšavském summitu, který proběhne ve dnech 8. a 9. července, v plánu oznámit vyslání jednotek do pobaltských států, aby tak ujistilo členské země o tom, že je hodlá ochránit před případnou ruskou agresí. Podle mnohých vojenských analytiků však tímto Aliance rozhodně nedosáhne uklidnění vztahů s Ruskem, jelikož se jedná o moc mírné kroky, v některých případech vnímané jako snaha vyjít Rusku až příliš vstříc.

„28 členských zemí NATO vyšle čtyři bataliony do Pobaltí a Polska za účelem posílení obrany svého východního křídla. Uvítá také Černou horu jako budoucího člena a posílí vztahy se zeměmi bývalého Sovětského svazu, Gruzií, Moldávií a Ukrajinou. Zároveň je na pokraji dokončení protibalistického raketového systému, který je v regionu,“ píše Champion.

Ve výsledku tak bude po tisícovce vojáků v Estonsku, Litvě i Lotyšsku, stejně tak v Polsku, kde však od roku 2017 má být umístěna i stálá jednotka, čítající pět tisíc amerických vojáků.

Někteří analytici však vyjadřují svoje obavy nad tím, že NATO postupuje proti Rusku nedostatečně, jelikož je sama v jeho otázce rozpolcená. Například německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier vnímá vyslání jednotek do Pobaltí jako „chřestění zbraněmi“ a zbytečnou provokaci Ruska. Naopak státy východní Evropy chtějí, aby NATO pro jejich ochranu dělalo mnohem víc.

„Co vidím, je NATO opožděně se pohybující správným směrem, rozhodně by však nemělo jít o naše poslední slovo,“ prohlásil bývalý polský ministr zahraničí Radek Sikorski. „K ničemu takovému by nedošlo, pokud by Putin nezačal napadat jiné země. Je to prezident Putin, kdo změnil NATO,“ prohlásil politik v telefonickém rozhovoru.

Celý text zde

Rusko v reakci na plány NATO vyslalo na svoje hranice několik batalionů o několika tisících vojácích. Prezident Putin nedávno oznámil, že Aliance se skrze jeho kroky snaží obhájit svůj postup na východě Evropy, čímž zároveň vyvolává konflikt a otevřeně brojí proti Rusku, což si zaslouží adekvátní odpověď.

Rusko však nebude jediným problémem na pořadu dne, jelikož jižní státy Aliance považují za mnohem větší hrozbu konflikty na Blízkém východě a z nich plynoucí migrační krizi, která se jich dotýká.

Podle představitelů NATO budou jednotky vyslané do Pobaltí fungovat jako „drát“, o který má Rusko zakopnout v případě, že se rozhodne pro invazi do Evropy. Přesto jsou co do počtu jejich síly sotva třetinové oproti jen jednomu ruskému batalionu, který chce země vyslat na svoje hranice.

Rusko však celou situaci vnímá poněkud jinak. Z jeho pohledu cizí mocnosti rozhodly o vyslání jednotek takřka na dohled od Petrohradu. Větší obavy než z pěchoty však má z raketových systémů, z nichž jeden se nachází v Rumunsku a druhý se staví v Polsku.

Podle ruského vojenského analytika Pavla Felgenhauera totiž panuje v Kremlu přesvědčení, že ony raketové systémy by mohly jednoduše zacílit prezidentovu rezidenci v Soči. Tvrzení o ochraně před raketami je jen zástěrkou.

Nic však nenasvědčuje tomu, že by měl vypuknout otevřený konflikt mezi Aliancí a Ruskem. Zároveň ale rozhodně ani nedojde k utišení vzájemných vztahů. Všichni se však shodnou na tom, že je s Ruskem třeba více komunikovat, aby se předešlo případným nedorozuměním.