„Daně: degresivní odvody pro chudé, vyšší zdanění korporací, bank a holdingů. Senát: zbytečný luxus, který demokracii nezlepšuje. Referendum: o EU a NATO – ale s rozumem. EET: jen tam, kde má smysl. Soudci: občas před občany. Hnutí Stačilo! není antisystémové. Je antigarniturní,“ shrnula dále v bodech Jana Bobošíková a přidala záznam rozhovoru, který s ní v CNN Prima News vedla Karolína Neubergerová.
„17 % lidí bere polovinu průměrné mzdy. A platí víc než bohatí. To je daňový výsměch.“
— ABJ (@Abybylojasno) April 20, 2025
?? Jana Bobošíková na CNN Prima News:
– Daně: degresivní odvody pro chudé, vyšší zdanění korporací, bank a holdingů
– Senát: zbytečný luxus, který demokracii nezlepšuje
– Referendum: o EU a… pic.twitter.com/vSr9KYK54c
Které z menších opozičních stran se dostanou do PSP ČR?Anketa
Které nové daně chce Stačilo! zavést, odmítla zatím komentovat v obavě, aby to nezkopírovaly ostatní politické strany. „Budeme mít velkou tiskovou konferenci koncem dubna,“ řekla Bobošíková. Prozradila však, že největší daňovou zátěž mají v této zemi nést ti, kteří vydělávají na nízkopříjmových skupinách. „Jsou to skupiny firem, které by měly této zemi a lidem, kteří na ně pracují, také něco vrátit,“ uvedla Bobošíková. „Pokud se půjde do rekonstrukce daní směrem výš, tak to bude samozřejmě u právnických osob, v žádném případě ne u fyzických osob a v žádném případě ne u živnostníků,“ doplnila politička.
Pokud jde o EET, Bobošíková se vyjádřila, že v určitém, velmi omezeném smyslu by Stačilo! podpořilo jeho návrat, ale muselo by to být uděláno rozumně. „Nesměl by tam být takový chaos, jako když při zavádění EET například krvácely e-shopy, které ho zaváděly úplně zbytečně,“ soudí Bobošíková. EET by také nemělo být pro profese, které nemají mnoho společného s počítači. „Mám na mysli řemesla. Takže v rozumné míře ano, jsme si vědomi toho, že tu kvete šedá ekonomika. Ale rozhodně ne bezhlavě a rozhodně ne celoplošně,“ řekla kandidátka hnutí Stačilo! Zdůraznila, že nesouhlasí se zaváděním EET pro všechny profese.
Přestaneme financovat řadu neziskových organizací
Bobošíková odpovídala také na otázku, jak přivést do státního rozpočtu více peněz. „Státní rozpočet je plný peněz,“ soudí politička. „My bychom v první řadě restrukturalizovali ta místa, která dostávají ze státního rozpočtu peníze. To znamená, že bychom eliminovali některé úřady, přestali bychom financovat řadu neziskových organizací a zavedli bychom některé daně pro některé právnické osoby, o kterých se domníváme, a také to počítáme s paní docentkou Švihlíkovou, která je ekonomickým garantem našeho programu, že z této země daleko více odsávají a odvádějí, než přinášejí,“ sdělila Bobošíková. Nechtěla však konkretizovat, o jaké firmy by mělo jít.
Na přetřes přišla také otázka případného referenda o účasti v NATO a v EU. „Doporučila bych voličům, aby hlasovali pro vystoupení,“ uvedla politička a svěřila se s tím, jak ji překvapilo, když Tomio Okamura řekl, že by ze Severoatlantické aliance teď vystoupit nechtěl. „Vojenské aliance vznikají a zanikají,“ zdůraznila politička a zmínila názvy již neexistujících organizací, které fungovaly několik desítek let, ale nakonec se vyčerpaly. „Nemějme NATO jako něco neměnného. Mějme otevřené oči a uši a poslouchejme třeba i prezidenta Trumpa, který říká, že NATO tady není navždy,“ domnívá se Bobošíková.
Kdo by žaloval prezidenta?
Prioritou Stačilo! je i zrušení Senátu. Politička připustila, že v souvislosti se zrušením Senátu by bylo třeba provést také rekonstrukci Ústavy. „Pravomoci, které stávající Senát má, by se buď rozdělily mezi instituce nebo by se mohly přesunout, případně zrušit,“ řekla Bobošíková a zmínila země, které Senát nemají. Senát byl podle ní zrušen například na Novém Zélandu, ve Švédsku a v Dánsku. „Nemyslím si, že by se vyspělá demokracie neobešla bez Senátu,“ zdůraznila politička.
V současnosti má Senát například možnost žalovat prezidenta. Po jeho případném zrušení by to podle Bobošíkové mohla udělat třeba Poslanecká sněmovna. „Stejně tak by mohla prezidentovi předkládat návrhy na ústavní soudce. Personální povinnosti, které má Senát směrem k hlavě státu, by mohla převzít Poslanecká sněmovna,“ domnívá se politička.
Funkční období soudců, kteří jsou dnes jmenováni bez časového limitu a končí do 70 letech jejich věku, by se mohlo omezit na deset let. „Dnes už máme omezení funkčního období soudních funkcionářů. Předsedové Vrchních soudů a Nejvyššího soudu mohou být ve svých funkcích sedm až deset let,“ uvedla Bobošíková a připomněla, že jsme svědky korupce některých soudců. Někteří soudci nechtějí kauzy soudit. „Podívejme se na kauzu Dozimetr. Z té se vyloučilo několik soudců,“ poukázala politička. Soudci by podle jejích slov neměli být pod kuratelou nějaké moci, která je takzvaně zasekne a zbaví jejich funkce. „Inspirovali jsme se v USA a v Japonsku, že soudci by měli ve svých funkcích být potvrzováni nějakým odborným minireferendem. Tím neříkám zbavování funkce,“ zdůraznila uchazečka o křeslo ve Sněmovně. Soudce by si podle ní měl jít jednou za nějaký čas pro potvrzení k určité skupině občanů, zda má soudit dál. „Vážilo by se, jak je pilný, kolik případů odmítl, jak zdůvodňuje své rozsudky. Soudce je součást státní soudní moci, je to člověk, kterého si platí občané, stává se, byť zprostředkovaně, soudcem z vůle občanů,“ řekla Bobošíková.
V závěru diskuse politička řekla, že si nemyslí, že by Stačilo! bylo antisystémové hnutí. Je to podle ní hnutí, pro které je zásadní svoboda a demokracie. „Politici nám říkají, že žijeme ve svobodě, ale není tomu tak, protože se vytvářejí nejrůznější cenzurní orgány. Politici říkají, že žijeme v liberální demokracii, ale my máme v Ústavě demokracii bez přívlastků. Stačilo! je antigarniturní hnutí. Není to v žádném případě antisystémové hnutí v tom smyslu, že by popíralo svobodu a demokracii,“ uzavřela kandidátka o post ve Sněmovně.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Naďa Borská