Česká televize oznámila, že chce v příštích dvou letech ušetřit 910 milionů korun. Zdůvodňuje to poklesem reálné hodnoty koncesionářského poplatku. „Operuje se skutečností, že poplatek nebyl valorizován od roku 2008. Posledních čtyři, pět let slyšíme pana generálního ředitele Dvořáka obden říkat, že poplatek musí být vyšší a vyšší a vyšší, aby byla zachována veřejná televizní služba. Je to takový refrén, ale každý, kdo trochu vidí do souvislostí České televize, ale i Českého rozhlasu, ví, že v obou institucích se plýtvá neskutečným způsobem. A dá se tam ušetřit na mnoha jiných věcech, než je omezování programu. Česká televize chce té úspory dosáhnout za prvé tím, že ukončí provoz kanálu ČT3, což ušetří 120 milionů korun ročně. Poprvé to někdo vyčíslil. Mnozí kritikové včetně mě od prvního okamžiku vysílání této stanice zdůvodňované potřebami seniorů během covidu říkali, že to jsou vyhozené peníze,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Poukazuje na to, že ČT vlastně platí jen redistribuci signálu, ale program tvoří jen různé estrády, soutěže a písničkové pořady. „Všechno to, co jsme znali z poloviny 70. let z hluboké normalizace, se nám tam předvedlo v plné kráse. Ale má to sekundárně jistě nezamýšlený efekt. Konečně si mnozí, kteří stále vzpomínají na to, jak bylo za socialismu báječně, uvědomili, jak ten socialismus vypadal. Velmi rychle se zapomíná, jakými nesmysly jsme byli z médií krmeni. Z toho samozřejmě vyjímám vynikající herecké výkony v některých dramatických pořadech, ale těch bylo na ČT3 vysíláno skutečně málo. Většinou to obstarávala různá Televarieté, Šest ran do klobouku, koncerty Karla Gotta a podobně. Tak to není žádná kulturní škoda, naopak. Zejména proto, že při pohledu na programovou strukturu, ať už prvního nebo druhého programu ČT, zjistíte, že téměř stejné nebo podobné produkty z podobných let zaplňují vysílací čas i tam,“ upozorňuje mediální analytik.

Arogance z Kavek: My v Praze studio Ostrava nepotřebujeme

Popadesáté se vysílá Hercule Poirot, seriál starý pětadvacet let, britský seriál Profesionálové, který jsme viděli kdysi dávno v hluboké totalitě a většina jeho aktérů už dávno není mezi námi. „Nebyly to špatné seriály, ale teď se vysílají jen proto, že někde leží v archívu a jsou v podstatě za hubičku. Česká televize víceméně zužuje obzor svého diváka tím, že mu nabízí toto obnošené zboží. Čekám, kdy nasadí třeba ‚To je vražda, napsala‘, nebo podobný škvár, který také měla svého času v repertoáru. To člověk, jenž o tom neuvažuje z hlediska ekonomického, ale programového, nedokáže pochopit. Nechápe, když platí měsíc co měsíc nějaké peníze této instituci, jejíž služby de facto nepotřebuje, proč ta instituce nedělá něco, co je pro něj užitečné. I kdyby to měl být Přemek Podlaha, osobně samozřejmě už ne, ale podobné pořady, které bývaly na programu České televize, osvětové či investigativní žurnalistické pořady typu Klekánice,“ podotýká Petr Žantovský.