Na kongresu humanitárních organizací v Praze se bude jednat o pomoci uprchlíkům

20.10.2015 17:50 | Zprávy

V Praze se v pátek sejdou zástupci humanitárních organizací, akademici a experti, aby diskutovali o pomoci uprchlíkům či v krizových oblastech. Chtějí hledat odpověď na otázku, jak by se dala rostoucí potřeba humanitární pomoci zvládnout. Zaměří se na uprchlickou krizi a její dopady i bezpečnost humanitárních pracovníků.

Na kongresu humanitárních organizací v Praze se bude jednat o pomoci uprchlíkům
Foto: archiv T. Jirsa
Popisek: Imigranti v Makedonii

Humanitární kongres se koná potřetí. Pořádá ho pět velkých organizací - ADRA, Člověk v tísni, Lékaři bez hranic, Charita ČR a Diakonie Českobratrské církve evangelické. Na akci se podílí olomoucká Univerzita Palackého a České fórum pro rozvojovou spolupráci.

"Humanitární pomoc je dnes naléhavější než kdy dříve. Evropa čelí bezprecedentní uprchlické krizi," uvedli pořadatelé. Podle nich jen ze Sýrie dorazilo do Evropy na 278.000 běženců a další miliony Syřanů jsou v uprchlických táborech v zemích, které s jejich vlastí sousedí. Desetitisíce lidí přicházejí z Afghánistánu a Afriky. Na Ukrajině kvůli bojům opustilo domovy přes 1,5 milionu lidí, uvedli organizátoři kongresu. Podle nich Evropa nyní pociťuje důsledky krizí ve světě, v nichž musí lidé žít a které je vyhánějí z domovů.

Zástupci humanitárních organizací podotýkají, že i když v krizových oblastech pomáhají statisícům osob, dokážou zmírnit utrpení jen zlomku. "Počty postižených lidí na celém světě rostou v posledních letech mnohem rychleji, než roste objem dostupných finančních prostředků a kapacity humanitárních organizací," řekl vedoucí humanitárních programů organizace Člověk v tísni Marek Štys.

Podle organizací "dramaticky poklesla" humanitární podpora vyspělých států syrským uprchlíkům, kteří odešli jen do sousedních zemí. Nevládní organizace jsou pak nuceny tuto roli přebírat a "vyplňovat mezery v humanitární pomoci", míní ředitel Lékařů bez hranic v ČR Pavel Gruber. Humanitární organizace ve válkou či živly poničených oblastech navíc zůstávají i tehdy, když se pozornost obrátí jinam. Dlouhodobě pomáhají při obnově regionů.

Podle ředitele Střediska rozvojové a humanitární spolupráce Diakonie ČCE Jana Duse by Češi měli být s uprchlíky solidární. "Nezapomínejme na lidský rozměr, racionalitu a naši historickou zkušenost. S uprchlíky jednejme jako s normálními lidmi v nenormální situaci," dodal Dus.

Humanitární organizace už před několika lety spustily společný web www.humanitarnipomoc.cz s informacemi o možnostech pomoci. Zástupci organizací už dřív uvedli, že Češky a Češi patří k nejštědřejším dárcům. Jen loni poslali podle výroční zprávy Fóra dárců téměř 866.200 dárcovských SMS, poskytli tak skoro 24,69 milionu korun. Od roku 2004 do konce loňska tak věnovali bezmála 460 milionů. Zatímco například na pomoc postiženým přírodními pohromami přispívají lidé obrovské částky, obstarat peníze pro oběti válečných střetů bývá mnohem obtížnější.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: spa

Ing. Jaroslav Faltýnek byl položen dotaz

Děláte ve sněmovně vůbec něco?

Dobrý den, zajímalo by mě, co jako poslanec děláte, že o vás není vůbec slyšet? Ani nikde v televizi jsem vás dlouho neviděl, nečetl s vámi žádný rozhovor. Přijde mi, že vás Babiš nechal kandidovat jen proto, aby vám zajistil dobře placené místo, ale jakoby vám zakázal, abyste se po vašem skandálu v...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Covid a propad porodnosti. Interpelovali i Fialu. Vážná čísla od matematika

14:39 Covid a propad porodnosti. Interpelovali i Fialu. Vážná čísla od matematika

Nad klesající porodností v souvislosti očkováním proti covidu se setkali doktor přírodních věd Tomáš…