Blízko schválení je naopak podle představitelů frakcí obsazení funkcí předsedů devíti výborů a šesti komisí podle principu poměrného zastoupení. Výbory by podle dosavadních informací měli vést zástupci nejpočetnějších klubů s více než deseti členy, tedy ODS, STAN, KDU-ČSL a ČSSD, přičemž sociální demokraté by měli předsedat výborům ústavně-právnímu a imunitnímu. Sedmičlenný klub ANO by pak měl získat předsednictví dvou komisí, stejně jako šestičlenný Klub pro liberální demokracii - Senátor 21.

Předsedové klubů ODS a STAN Miloš Vystrčil a Jan Horník už v rozhovoru s novináři nedávali příliš šancí tomu, že by se kluby na jednom kandidátovi na předsedu Senátu dohodly do 14. listopadu, kdy se uskuteční první povolební schůze horní komory. Její členové si tak pravděpodobně budou šéfa Senátu vybírat v tajné volbě poprvé z více než dvou kandidátů.

V dosavadní historii horní komory si senátoři mohli vybrat z více kandidátů jen v letech 1998 a 2004, kdy měli na výběr mezi Libuší Benešovou (ODS) a Petrem Pithartem (KDU-ČSL) a mezi Přemyslem Sobotkou (ODS) a nestraníkem Josefem Jařabem. V obou případech vyhráli zástupci ODS.

Místopředsedu STAN a starostu Božího Daru Horníka nominoval osmnáctičlenný klub Starostů a nezávislých. Stejně početný je klub ODS, jehož kandidát – místopředseda Senátu a bývalý teplický primátor Kubera – by se mohl zřejmě opřít také o hlasy z klubu ANO a částečně i z třináctičlenného klubu ČSSD, jehož členové jsou ale v přízni ke kandidátům rozděleni.

Většina Klubu pro liberální demokracii - Senátor 21 zase dává přednost předsedovi senátního evropského výboru a někdejšímu rektorovi Karlovy univerzity Hamplovi. Na jeho nominaci se patnáctičlenný senátorský klub KDU-ČSL a nezávislých shodl jednomyslně, řekla ČTK mluvčí lidovců Denisa Morgensteinová. Výsledek volby předsedy Senátu, od které se bude do značné míry odvíjet i obsazení dalších funkcí v horní komoře, by mohl záležet i na hlasech čtyř senátorů bez klubového angažmá.

Volba předsedy Senátu může být podle zákona nejvýše dvoukolová, přičemž kandidáti musejí být navrženi 24 hodin před začátkem volby. Pokud by žádný z nich v prvním kole nezískal nadpoloviční většinu, tedy minimálně 41 hlasů v případě hlasování všech 81 senátorů, do finále postoupí dva nejúspěšnější kandidáti. Jestliže ani ve finále by žádný z nich nezískal většinu hlasů, musí se do deseti dnů konat volba nová. Do ní se mohou přihlásit stejní kandidáti jako do první volby.