Nejvyšší soud minulý týden zkonstatoval, že je možné využít odposlechy v kauze středočeského hejtmana Davida Ratha. Zvrátil tak rozhodnutí pražského vrchního soudu. „Toto rozhodnutí Nejvyššího soudu zase víc otevřelo dveře neodůvodněnému odposlouchání a sledování kohokoliv,“ řekl k tomu následně Rath. „Odposlechy v České republice jsou aplikovány zcela v souladu s právním řádem České republiky,“ říkal však k jiné kauze, ministra vnitra Ivana Langera (ODS) před 11 lety. 

„Nejvyšší soud v této kauze nerozhodoval o vině a nevině Davida Ratha. Rozhodoval výlučně jenom o tom, zda povolení odposlechů a sledování bylo v souladu se zákonem,“ podotkl k tomu následně předseda Nejvyššího soudu Šámal. 

„Jsem zvědavá na to rozhodování soudu prvního stupně. Celý případ nyní půjde zpět ke krajskému soudu, který nyní dostane to judikaturní rozhodnutí. Podle mého názoru bude nyní respektovat stanovisko Nejvyššího soudu, a já si nyní kladu otázku: Znamená to tedy, že ty odposlechy budou použity? Jak ten soud prvního stupně si s tím poradí?“ optala se Válková.

Jak však potvrdil Šámal, může se stát, že v celé kauze bude krajský soud i vrchní soud trvat stále na svém stanovisku. „Bohužel se tady hraje o důvěru v justici. Dotkl se mě ten příměr, který použil David Rath o procesech v 50. letech. Je to naprosto nepřiléhavé srovnání. Občan, který se však nevyzná v těch právních procesech, ztrácí důvěru. Když někdo tak erudovaný, jako  krajský soudce, vrchní soudce, nejvyšší soudce, dospějí k jinému závěru,“ podotkla Válková. „Rath ale i osvětlil velmi časté používání odposlechů, byť v jeho případech to vnímám jako namístě,“ dodala.

„Pohybujeme se v mantinelech současné právní úpravy,“ řekla k tomu Bradáčová. Následovala rozprava o kauze Zadeh, kdy Bradáčová odmítla, že by docházelo k systémovým pochybením. „Musíme si uvědomit, že žijeme ve světě internetu, kde se v podstatě odehrává alternativní život,“ odmítala také leckteré výroky o tom, že odposlechy se šíří společností jako ebola. Odposlechy pak připodobnila k domovním prohlídkám. „Je namístě se o tomto problému bavit,“ dodala.

„Zcela souhlasím, že musíme používat moderní prostředky. Na druhé straně není možné, aby si státní zástupci vybírali vhodné soudce, kteří povolí domovní prohlídku, vazbu, odposlechy,“ podotkla ke kauze Válková. Ona sama podle svých slov chtěla, aby státní zástupci byli vedeni ke kárné odpovědnosti. „Jsem pro to, aby státní zástupce jako představitel státu se striktně držel zákona a aby v případě, že jej poruší, byl veden k odpovědnosti,“ míní. 

„Slyším obě dvě strany, které říkají, že to obě dělají správně. Počet odposlechů je dán sofistikovaností trestné činnosti. Opravdu bych se klonil, abychom nespekulovali jenom o tom počtu. Měla by tady být důsledná kontrola,“ doplnil Šámal s tím, že zhruba třetinu návrhů odposlechů shledali jako nesprávné. „Což není málo,“ dodala Válková. 

„Z počtu odposlechů, které vidíte, nemůžete dovozovat počet odposlouchaných. Odposlech je vázán na zařízení, nikoliv na osobu. Je také nutné si říct procento počtu přezkoumávaných odposlechů. Z toho bych nedovozovala, že je nějaký problém,“ míní Bradáčová. Z celkového počtu odposlechů totiž byly přezkoumávány zhruba dvě desítky případů, jak vypočítával Šámal.