Úvodní otázka směřovala k tomu, zda směřuje svým uměním za hranice českých zákonů. „To není zrovna můj cíl. Jako hranice zákonů není moje téma. Spíš mě zajímají hranice osobní, ale ve smyslu těch možností. Toho, jak můžeme žít a v čem se můžeme pohybovat. Ráda posouvám jemně hranice pro další lidi, aby to jejich pole, ve kterém existují, mohlo být širší,“ sdělila. 

Její poslední performanci vyšetřuje policie jako trestný čin výtržnictví. „To video vzniklo bez nějakého mého vědomí a souhlasu, takže porušuje autorské právo. Protože prezentuje umělecké dílo, které je jedinečné tím, že vzniká v nějaký konkrétní moment a trvá jenom tu určenou dobu. Tento záznam ho dramaticky neguje. Takže nedivím se, že z něho moc poznat... Je to velmi krátký výsek z poměrně dlouhé akce, ta mohla trvat 20–30 minut. Zredukovat akci na pár vteřin, tak je jasné, že to nebude příliš srozumitelné,“ uvedla Olivová s tím, že policie ji ještě k výslechu nepředvolala, ale policie navštívila akademii, kde působí. 

O vystoupení jsme psali například zde:

„Zajímalo je, zda ta akce byla povolená ve smyslu, jestli univerzita o tom věděla. Což není vždy pravidlo. AVU se ráda prezentuje tím, že nám dává tu uměleckou svobodu. Což je samozřejmě namístě. Takže to není tak, že bychom vše, co děláme, museli škole oznamovat,“ dodala Olivová.

Svoboda uměleckého vyjádření podle ní není a ani nemá být bezbřehá. „Ve chvíli, kdy dochází k jasnému násilí, ubližování. Tak to jsou pro mě limity. Pro některé umělce či umělkyně to třeba limity nejsou. Takže jsou třeba díla, která pracují s velmi extrémními způsoby používání té umělecké svobody. Ale já právě pro sebe nějaké limity mám,“ uvedla. 

??| „Moje nahá vystoupení jsou z části emancipace. V naší patriarchální kapitalistické splečnosti jsme vystavováni jen unifikovaným, idealizovaným tělům, která nás mají přesvědčit ke koupi něčeho, každé tělo ale vypadá jinak a to je skvělý,“ vysvětluje umělkyně Kateřina Olivová.… pic.twitter.com/06PJPZ2y7w

— DVTV (@DVTVcz) May 16, 2024

Pro umění podle ní platí jiná pravidla. „Je to specifická disciplína, která, když by se občas nějakých zákonů nebo limitů, ať už mentálních, třeba možností, nedotýkalo, tak by to umění nebylo asi moc funkční nebo nemělo by ten potenciál věci změnit nebo ty otázky, které by kladlo, by nutně nemusely být až tak revoluční, zajímavé nebo inovativní,“ řekla. 

Jak by policii vysvětlila rozdíl mezi exhibujícím jednáním a uměleckým vyjádřením? „Tak exhibicionismus je jako sexuálně motivovaný. Ten přináší vlastně nebo má přinášet uspokojení té exhibující osobě,“ řekla Olivová, které vystoupení přináší uspokojení, ale ne v sexuálním smyslu.