„Budu opakovat svůj občanský názor, že bychom to mohli udělat. Česká republika má víc jak deset milionů obyvatel, myslím, že 40 nezletilých z řeckých táborů by nás rozhodně neohrozilo. Myslím, že by to mohlo naopak vylepšit naši vyjednávací pozici ve vztahu třeba k těm větším tématům, kde naopak nehodláme ustupovat, jako jsou třeba kvóty,“ poznamenal úvodem k přijetí uprchlických dětí Petříček.

Klaus začal omluvou posluchačům, že musí sledovat politickou debatu pár dní před Vánocemi. „Co se týče uprchlických dětí, já jsem hlasoval proti, stejně jako hlasovala sociální demokracie, takže tam je asi maličko jiný rozpor mezi ministrem a jeho stranou, a sice z toho důvodu, že já se domnívám, že my se máme starat o české občany a české děti. Podle statistik je třeba 2 600 nezletilých českých dětí bez domova, těm máme pomáhat,“ míní Klaus, který podle svých slov při cestách republikou viděl ghetta, kde se děti narodí do chudoby a velice často tam také jejich život k stáru skončí. „To jsou věci, o které se má Česká republika starat, a takováto různá gesta, nemám to moc rád,“ dodal.

„Jako učitel jsem taky neměl rád takové to vybírání na nějaké ty sirotky deset tisíc kilometrů daleko, a přitom, že za školou bydlí babička, která nemá dříví na zimu, aby jí je šli nařezat, to už jako nikoho nenapadne. To samé, tady teď děti pochodují, hovoří o klimatu a Brazílii, a že mají zase na školní chodbě uschlé kytky, aby je někdo zalil, já jsem vždycky pro to řešit ty věci, že má člověk konat dobro pro sebe, pro svoji rodinu, pro svoji zemi a pak se starat až o takováto gesta celoplanetární v poslední řadě,“ dodal Klaus.

„Těch dětí vám je líto, ale jsou to syrské děti, syrská strana v žádném případě nechce, aby ty děti byly deportovány do České republiky. To je podobné, jako kdyby třeba po světové válce někdo chtěl lidické děti, ujmout se jich v Argentině nebo v nějaké bohaté zemi, nezničené válkou, tak samozřejmě bychom proti tomu zuřivě protestovali. A syrská strana také jasně dala najevo, že to jsou její děti, o které se chce starat, a nikoliv, že my je můžeme tady odvézt a jako páchat s nimi nějaké dobro. A pak samozřejmě je tam to nebezpečí, že je to salámová metoda – tady se vždycky hovoří, že jsou to nezletilé děti, potom najednou mají bratra, pak mají ještě tetičku a je to takové to prolomení vůbec zase těch migračních kvót a dalších věcí, ke kterým jsme neustále nějakým způsobem nuceni,“ zmínil také poslanec Klaus.

Petříček souhlasil s Klausem, že máme řadu důležitějších témat, a vyzdvihl například projednaný rodičák. „Pro české obyvatele je to důležitější. Nicméně i tato témata jsou na stole a myslím si, že je dobré si říct, jakým způsobem je můžeme řešit. Já zároveň nemohu souhlasit s tím, jak pan poslanec tu záležitost vykresluje,“ dodal Petříček. „My zde rozhodně na úkor českých dětí neděláme něco, co bychom brali českým dětem,“ zdůraznil.

„Mělo by to být dočasné řešení. Musíme mít především na mysli zájem na dobro dětí. A souhlasím, že nejlepší pro ně by bylo vrátit se do Sýrie, až skončí válka. Ta válka ještě neskončila a nemyslím si, že můžeme vracet někoho někam do válečného prostředí. A v neposlední řadě já bych ještě chtěl zdůraznit, že my také tím, že bychom jim nabídli po nějakou dobu vzdělání, péči těch rodin – jsou tu české rodiny, které se samy nabízejí – tak můžeme třeba předejít tomu, že budou v těch táborech vystaveny těm vlivům, kterým nechceme, aby byly vystaveny,“ dodal Petříček a upozornil na možnost radikalizace v táborech. „Jedná se o dobrovolný krok, nejde o nějaké otevírání Pandořiny skříňky, jak se nám tady pan poslanec snaží vylíčit, či spíš strašit. Naopak, my opakovaně a trvale odmítáme debatu o povinných kvótách, protože to je cesta, kterou my nesledujeme,“ dodal.

Klaus se následně vyjádřil k tomu, že se k přijetí syrských dětí přihlásily desítky českých rodin. „Já nemám nic proti čemukoliv, když si někdo něco usmyslí a říká. Ať si říká, co chce,“ řekl a poukázal na Pirátskou stranu, která podle něj hájí migraci. „Politické konotace tento problém dozajista má a já hájím tu stranu, která má hájit české děti, české důchodce a neotevírat tyhlety velké věci, protože, upřímně, my nejsme zodpovědní za celou planetu. My jsme nebombardovali Blízký východ, abychom rozvrátili jejich režimy, nebyly to naše kolonie,“ míní Klaus. 

Ten také upozornil Petříčka na to, že na území celé Sýrie válka není. „V Damašku normálně chodí děti do školy, lidé nakupují, sedí v restauracích čili velká část té země má normální podmínky,“ sdělil Klaus. Zároveň však uznal, že jde o válkou zbídačenou zemi.

Petříček následně přiznal, že Česko nemá o dětech bližší informace. „Kdybychom se k tomu kroku odhodlali, musíme si ty nezletilé prověřit. To je určitě v našem bezpečnostním zájmu. Měli bychom nabídnout řecké straně, abychom se o tom seriózně bavili,“ podotkl. Klaus mu v tu chvíli skočil řeči: „Řecko je nějaká chudá země ve válce?“ Petříček se však nedal: „Řecko je rozhodně v situaci, kdy nezvládá tu krizi. Podmínky v uprchlických táborech jsou tristní, třeba čtyři hodiny se čeká na oběd, je tam prostě na 70 osob jeden záchod.“ Ani to však Klausovi nezabránilo v jeho argumentu. „Kolik českých bezdomovců chodí k vám na záchod?“ řekl Klaus. Petříček podotkl, že pomáhá i českým bezdomovcům, ale že nevylučuje pomoc ani syrským uprchlíkům.

Oba politici se pak shodli na tom, že situace by se měla řešit zejména v místě problému, to jest na Blízkém východě. Shodli se i na odmítání povinných kvót. 

Petříček následně dodal, že Česko čeká na to, až přijde řecká strana s konkrétnějším návrhem problému. „Nechtěl bych snižovat to dobré srdce, které některé rodiny ukázaly. Vnímám to jako humanitární gesto. Když někdo chce ale páchat dobro, tak o tom nemluví. Protože jinak je to marketing, a ne dobro,“ sdělil poté Klaus, který sám prý podporuje mnoho věcí anonymně.

Petříček pak Klausovi připomněl, že Česko, když byl jeho otec premiérem, dobrovolně přijímalo lidi prchající před válkou na Balkáně. „Máme tady několik desítek tisíc lidí, kteří utekli z Balkánu, a myslím si, že rozhodně nepředstavují žádné bezpečnostní riziko a v naší společnosti se dobře integrovali. I zde máme celou řadu občanů syrského původu. Sámer Issa je toho dobrým důkazem, že tito lidé se nakonec úspěšně prosadili,“ sdělil Petříček a podotkl, že u nás nevznikají segregované komunity. 

Klaus pak přijímání uprchlíků z Balkánu hájil. „Teď ale žijeme v trošku jiné době. Žijeme v době obrovské migrační krize, která je velkým tématem v západních zemích, všude možně a díky tomu je to větší politikum,“ míní Klaus. 

Následně se oba muži vyjádřili ke zprávě generální advokátky soudního dvora Evropské unie o nezapojení se do systému v přerozdělování uprchlíků. „Tlak ze strany Bruselu na přijetí migračních kvót se zvyšuje,“ zdůraznil Klaus. „Tlak narůstá nejen soudním rozhodnutím, ale také nejrůznějšími PR akcemi. Děti fungují, je to hluboce lidský příběh, tak se to velmi hezky argumentuje,“ dodal Klaus, ale zároveň zdůraznil, že je mu syrských dětí také líto. 

„Jednoznačně, dlouhodobě, na všech jednáních s našimi evropskými partnery všichni od nás opakovaně vědí, že povinné kvóty je něco, co nechceme, nejsme připraveni o tom jednat jako o součásti nějakého řešení. Kvóty vnímáme jako krok, který může řadu lidí přimět k tomu, že do Evropy odejde,“ sdělil Petříček. „My se hlásíme k tomu, že v případě migrační krize členské státy mají být solidární, ale mají být solidární prostřednictvím kroků, které si dobrovolně vyberou, a Česko od počátku migrační krize jednoznačně prosazuje: Pojďme řešit problém migrace v oblastech, kde vzniká, pojďme pomoct tranzitním zemím. Tam směřuje ještě velká část naší humanitární pomoci, nejedná se o Sýrii, ale o země, jako je Libanon, Jordánsko, které nesou velkou zátěž,“ dodal ministr zahraničních věcí. 

Závěrem se pak Klaus i Petříček vyjádřili k přípravě nového migračního plánu ze strany předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. „Paní předsedkyně zná názory a postoje členských států, zároveň také pověřila příslušnou komisařku, že by měla vést jednání v hlavních městech členských států o tom, jak chtějí řešit migrační krizi a migrační problémy. Jak do budoucna nastavit azylovou a migrační politiku Evropské unie,“ řekl k této věci Petříček a opět zdůraznil, že povinné kvóty by neměly být součástí daného řešení, které bude na stole.

Klaus od nového migračního plánu neočekává nic. „Jen nějakou novou taktiku, jak tu migraci ještě posílit a nějakým způsobem protlačit do všech zemí, ať se jim to líbí, nebo nelíbí,“ sdělil Klaus. „Řešení migrační krize trošku předvedl maďarský premiér Viktor Orbán, to znamená skutečně ty migranty do Evropy nepustit, ale to se neděje, protože spousta těch záchranářských lodí skutečně funguje jako pašerácké organizace, že ty lidi převáží do Evropy,“ sdělil závěrem Klaus. Situace je podle něj vážná a dramatická.