Osobám neznalým ruských poměrů Davydov v textu na serveru newtimes.ru popsal, jak funguje tamní státní propaganda.

„Státní propaganda – a to říkám zodpovědně, protože z pracovních důvodů už mnoho let pravidelně sleduji informačně-analytické pořady a politické talkshow ruských televizí – má svůj obraz světa, taktéž ucelený a konzistentní. Je vybudován v podstatě na lži, přehánění a ignorování faktů, ale méně uceleným se tím nestává. Jeho hlavní teze jsou všeobecně známé: vlast obklíčili nepřátelé, v žoldu vnějších nepřátel pracují nepřátelé vnitřní – „takzvaná opozice”; cílem nepřátel je zlo pro zlo, zničení Ruska, protože Rusko je pro ně jako kost v krku či tříska v oku. Rusko brání skutečné hodnoty, které Západ dávno ztratil, a proto k Rusku tíhnou zdravé síly ze Západu (tj. zpravidla nejrůznější ultrapravičáci) a státy, které se nechtějí podřizovat diktátu jednopolárního světa (typu Íránu a Severní Koreje). Kolem Ruska je peklo a chaos: v Evropě řádí migranti, gayové a další liberálové, o Ukrajině ani nemluvě, centrální televizní kanály o útrapách Ukrajiny už mnoho let v řadě mluví téměř bez ustání. Zato Rusko pod moudrým vedením Putina kvete, je připraveno bránit se před nepřáteli, kvůli čemuž neustále zdokonaluje ty ve světě nejlepší zbraně, a pro občany je tu ráj nebo téměř ráj, a s každým dnem je život zde stále radostnější,“ napsal ruský novinář.

• Celý článek naleznete zde

V roce 2015 např. státní televize varovala, že na Ukrajině jsou slyšet vojenské povely v angličtině, z čehož mělo jasně plynout, že se v nepokojích u západních sousedů Ruska angažuje Západ, jemuž prý nejde o osud Ukrajiny, ale o oslabení Ruska.

Když britská strana informovala o tom, že se Sergeje Skripala pokusili na britské půdě otrávit dva ruští agenti, ruská státní televize si tropila žerty z britské rusofobie.

„O trochu později, na Vladivostockém ekonomickém fóru, Putin v podstatě zopakoval hlavní linii televizních propagandistů, když řekl, že ‚Petrov a Boširov‘ jsou ‚samozřejmě civilisti‘ a ohlásil jejich interview. Co se stalo po interview Margarity Simonjanové, si všichni nejspíš pamatují – ‚informační speciální operace‘ byla připravena natolik toporně, ‚obchodníci s potravinovými doplňky‘ lhali natolik neobratně, že dokonce i těm k režimu nejloajálnějším občanům nezůstaly žádné pochybnosti – ano, jsou to agenti tajných služeb, zjevně dělali v Anglii něco pochybného, a samotné tajné služby jsou v hluboké krizi, když jsou jejich zaměstnanci natolik nekompetentní,“ pokračoval novinář.

Dalo by se z toho dovodit, že ruský prezident Vladimir Putin je věrným divákem ruské televize. Snad dokonce tím nejvěrnějším. Přesto se od jiných diváků ruských televizí v jedné věci liší. Není jen konzumentem předkládaných zpráv, nýbrž i jejich spolutvůrcem. Je jedním z tvůrců reality, která obklopuje ruské televizní diváky.

Putin prý také věří, že mu na bedrech leží osud Ruska, že má poslání, čímž převyšuje ostatní obyvatele této planety. Včetně jiných politiků. Proto prý chodí na různé schůzky se státníky tak pozdě. Chci jim ukázat, že to, že na něj čekají, ukazuje, že on má navrch. Je důležitější než jiní politici. Podle Daydova je to však víra poměrně nebezpečná. Zvlášť, když se jí drží prezident jedné z jaderných mocností.