Martin Chmela je absolvent právnické fakulty a rovněž býval členem hnutí Trikolóra. To se v letošních volbách nedostalo do Sněmovny. „Ještě v lednu jsem předpokládal, že hnutí Trikolóra se do Poslanecké sněmovny dostane, avšak v posledních měsících před volbami bylo již zjevné, že hnutí získá maximálně okolo tří procent. Volebním výsledkem Trikolóry nemohl být překvapen nikdo, kdo aspoň trochu sledoval politické dění,“ řekl pro ParlamentníListy.cz. Výsledek hnutí ve volbách je podle něj přímo spjatý se šokujícím odchodem tehdejšího předsedy hnutí Václava Klause mladšího. „Jak známo, jeho nečekaný odchod nastal 23. března z minuty na minutu prostřednictvím jediného příspěvku na facebooku. V době, kdy preference hnutí přesahovaly pět procent. V době, kdy navíc formálně vznikala koalice se Soukromníky a Svobodnými. Zvláštní načasování, že ano? Je to jako by vojevůdce šikoval vojsko a v okamžiku, kdy vojsko konečně začne být bojeschopné, tak vojevůdce prakticky bez vysvětlení vojsko opustí,“ shrnul svůj pohled Martin Chmela.

Hnutí prý rovněž doplatilo na strategii, kdy stálo a padalo s charismatickým lídrem. „Bez něj zákonitě musel nastat chaos. Poklausovské vedení nejenže nedokázalo chaosu čelit, ale dokonce chaos umocňovalo řetězcem strategických chyb. První strategickou chybou byla téměř nulová komunikace s členskou základnou. Hnutí mělo aktivní členskou základnu, ale členové nevěděli, co se s hnutím po odchodu Václava Klause mladšího bude dít a jak mají vlastně hnutí pomoci,“ tvrdí Chmela s tím, že tato hrubá chyba byla jedním z hlavních důvodů, proč hnutí do voleb opustilo zhruba dvě třetiny členů. Podotkl také, že bez komunikace ztratí členové k hnutí vztah. Jako poslední strategickou chybu označil rošádu krajských lídrů pár týdnů před volbami. „Vedení Trikolóry hodilo přes palubu Natálii Vachatovou, toho času lídra v klíčovém Středočeském kraji, a podle mého názoru zároveň jednu z nejviditelnějších a nejtalentovanějších lidí v Trikolóře. Součástí této změny byla mimo jiné i instalace Antonína Fryče na pozici lídra Olomouckého kraje. Toho Antonína Fryče, u kterého těsně před volbami prasklo, že rovněž využívá off-shory, proti kterým Trikolóra brojila. Shrnuto a podrženo, výsledek hnutí je dán odchodem Václava Klause mladšího a následným festivalem amatérismu,“ řekl bývalý člen hnutí.

Očekávám podřízenost Bruselu a slepé plnění pokynů

Ten se přitom nedomnívá, že by čeští voliči neholdovali protestním stranám. Tvrdí, že všechny politické subjekty, které se v těchto volbách do Poslanecké sněmovny dostaly, jsou svým způsobem protestní a voliči je volili hlavně kvůli tomu, aby vládu nesestavovali konkurenční politici, které bytostně nesnášejí. „Hnutí ANO vzniklo jako protest proti vládě ODS a TOP 09. Vzpomeňme na výroky Andreje Babiše o Palermu, o Miroslavu Kalouskovi – symbolu korupce a podobně. Tento étos se snaží hnutí ANO držet doposud. V tomto smyslu ANO považuji za hnutí protestní. Kontradiktorně je tomu u koalic SPOLU a PIRSTAN, které se zase vymezují proti Andreji Babišovi. Takzvaný antibabišismus. I v mém okolí znám voliče těchto koalic. Když jsem se jich zeptal, proč jim dali svůj hlas, tak vždy odpověděli stejně. Volili je, aby premiérem nebyl Andrej Babiš, nikoliv, že v těchto koalicích jsou oslniví politici. Pak nám zbývá už jen hnutí SPD, což je také nepochybně protestní hnutí. Lidé tak podle mě naopak protestní strany mají v oblibě,“ uvedl Martin Chmela.

Chmela zároveň pochybuje a zdá se mu sporné, zda se vítězná koalice SPOLU dá označit za koalici pravicovou. Na otázku, jaké změny pod její vládou očekává, odvětil, že naprostou podřízenost Bruselu a slepé plnění pokynů, jakkoliv budou tyto pokyny nesmyslné. „Typickým příkladem bude realizace takzvaného Green Dealu, což bude dle mého soudu pro naši malou průmyslovou zemičku smrtící koktejl. Dále očekávám zbytečné infantilní provokace vůči Číně a Rusku, které nám jen a pouze ublíží a nic dobrého nepřinesou. Zvláště v období energetické krize. Ale abych nebyl jen škarohlíd, tak je pozitivní, že vládní koalici bude tvořit velké množství konzervativců, kteří by mohli aspoň brzdit progresivistické dekadentní tendence,“ uvedl.

Spojí SPOLU rozdělenou společnost?

Sám se už dříve k výsledkům voleb vyjádřil na sociálních sítích: „Pokud by v učebnicích politologie byl termín kontumační volební vítěz, tak by u něj byla fotka Petra Fialy,“ napsal na twitter. Zároveň nepředpokládal, že by se Fiala mohl stát premiérem. Co tedy podle něj stálo za podporou, které se Petr Fiala dočkal? „Je pikantní, že pokud sečteme hlasy voličů, kteří volili takzvaný demoblok, a hlasy voličů jiných politických subjektů – ANO, Přísaha, SPD, ČSSD, KSČM, tak má takzvaný demoblok výrazně méně hlasů. Další faktem je, že Přísaze a ČSSD chybělo k získání mandátů jen přibližně 30 000 hlasů. Proto si nemyslím, že by měl Petr Fiala obrovskou podporu. A to teprve začíná. Uvidíme, jakou podporu bude mít za rok nebo za dva v kulisách globální hospodářské krize,“ zamyslel se absolvent právnické fakulty.

Dle jeho dalšího příspěvku na sociální sítí prý „Češi opět prokázali, že jsou národem vtipálků. S Petrem Fialou, co má profesuru v oboru dotace, s paní Markétou, jež má ještě větší chuť po zatýkání politické konkurence než Robert Šlachta, a Marianem Jurečkou, traktoristou, s talentem v udávání, bude jednou velká legrace.“ Redakce se ho proto zeptala, jaký vítěz voleb by se mu zamlouval. „Na základě těchto voleb se premiérem mohli stát pouze Petr Fiala, Andrej Babiš a Ivan Bartoš, potažmo Vít Rakušan. Z tohoto výběru je pro mě nejpřijatelnějším premiérem Andrej Babiš,“ řekl.

Navíc si sice myslí, že vláda SPOLU a PIRSTAN dokáže rozdělování české společnosti změnit, ale jen k horšímu. „Je po volbách a místo uklidnění emocí Vít Rakušan, kandidát na ministra vnitra, prohlásil, že nastane deagrofertizace úřadů. Jinými slovy, čistky lidí, kteří si domněle zadali s Agrofertem. Také v minulém týdnu Hayato Okamura, poslanec za koalici SPOLU, prohlásil, že by bylo žádoucí, kdyby byli voliči Trikolóry a VOLNÉHO bloku převychováni. Tyto a podobné výroky mi nepřijdou jako snaha o zakopávání příkopů ve společnosti. Ba naopak,“ zhodnotil povolební dění.

Chmela: Obrovskou vinu nese Evropská unie a zelená dohoda

Vyjádřil se rovněž k cenám energií, které letí nahoru. „Určitě je to souhra několika faktorů, za některé jsou odpovědní politici, za některé nikoliv. Lapidárně řečeno, za vysoké ceny energií může jejich globální nedostatek. Jedním z důvodů, které zapříčinily nedostatek energií, je takzvaná zelená politika Evropské unie. Pokud se při budování zelených zítřků začneme zbavovat uhlí a vsadíme na větrné elektrárny, tak je dobré mít plán B pro případ, že nefouká. Svůj podíl má i schizofrenní postoj Evropské unii k jaderné energii. Pro nás a Francii se jedná o klíčovou složku energetického mixu, ale Německo o tom nechce ani slyšet. Pokud nechceme uhlí a ani jádro, obnovitelné zdroje energií jsou nevyzpytatelné, tak vylučovací metodou se dostáváme k plynu. A jelikož po plynu je celosvětově obrovská poptávka, tak plyn získá ten, který dokáže jiného přeplatit. Z tohoto důvodu zkapalněný zemní plyn míří ze Spojených států amerických hlavně do Asie. Evropské unii nezbývá nic jiného než jít s prosíkem do Ruska, Norska a Alžírska,“ zkritizoval postup Evropské unie Martin Chmela.