Martin Chmela je absolvent právnické fakulty a rovněž býval členem hnutí Trikolóra. To se v letošních volbách nedostalo do Sněmovny. „Ještě v lednu jsem předpokládal, že hnutí Trikolóra se do Poslanecké sněmovny dostane, avšak v posledních měsících před volbami bylo již zjevné, že hnutí získá maximálně okolo tří procent. Volebním výsledkem Trikolóry nemohl být překvapen nikdo, kdo aspoň trochu sledoval politické dění,“ řekl pro ParlamentníListy.cz. Výsledek hnutí ve volbách je podle něj přímo spjatý se šokujícím odchodem tehdejšího předsedy hnutí Václava Klause mladšího. „Jak známo, jeho nečekaný odchod nastal 23. března z minuty na minutu prostřednictvím jediného příspěvku na facebooku. V době, kdy preference hnutí přesahovaly pět procent. V době, kdy navíc formálně vznikala koalice se Soukromníky a Svobodnými. Zvláštní načasování, že ano? Je to jako by vojevůdce šikoval vojsko a v okamžiku, kdy vojsko konečně začne být bojeschopné, tak vojevůdce prakticky bez vysvětlení vojsko opustí,“ shrnul svůj pohled Martin Chmela.

Hnutí prý rovněž doplatilo na strategii, kdy stálo a padalo s charismatickým lídrem. „Bez něj zákonitě musel nastat chaos. Poklausovské vedení nejenže nedokázalo chaosu čelit, ale dokonce chaos umocňovalo řetězcem strategických chyb. První strategickou chybou byla téměř nulová komunikace s členskou základnou. Hnutí mělo aktivní členskou základnu, ale členové nevěděli, co se s hnutím po odchodu Václava Klause mladšího bude dít a jak mají vlastně hnutí pomoci,“ tvrdí Chmela s tím, že tato hrubá chyba byla jedním z hlavních důvodů, proč hnutí do voleb opustilo zhruba dvě třetiny členů. Podotkl také, že bez komunikace ztratí členové k hnutí vztah. Jako poslední strategickou chybu označil rošádu krajských lídrů pár týdnů před volbami. „Vedení Trikolóry hodilo přes palubu Natálii Vachatovou, toho času lídra v klíčovém Středočeském kraji, a podle mého názoru zároveň jednu z nejviditelnějších a nejtalentovanějších lidí v Trikolóře. Součástí této změny byla mimo jiné i instalace Antonína Fryče na pozici lídra Olomouckého kraje. Toho Antonína Fryče, u kterého těsně před volbami prasklo, že rovněž využívá off-shory, proti kterým Trikolóra brojila. Shrnuto a podrženo, výsledek hnutí je dán odchodem Václava Klause mladšího a následným festivalem amatérismu,“ řekl bývalý člen hnutí.

Očekávám podřízenost Bruselu a slepé plnění pokynů

Ten se přitom nedomnívá, že by čeští voliči neholdovali protestním stranám. Tvrdí, že všechny politické subjekty, které se v těchto volbách do Poslanecké sněmovny dostaly, jsou svým způsobem protestní a voliči je volili hlavně kvůli tomu, aby vládu nesestavovali konkurenční politici, které bytostně nesnášejí. „Hnutí ANO vzniklo jako protest proti vládě ODS a TOP 09. Vzpomeňme na výroky Andreje Babiše o Palermu, o Miroslavu Kalouskovi – symbolu korupce a podobně. Tento étos se snaží hnutí ANO držet doposud. V tomto smyslu ANO považuji za hnutí protestní. Kontradiktorně je tomu u koalic SPOLU a PIRSTAN, které se zase vymezují proti Andreji Babišovi. Takzvaný antibabišismus. I v mém okolí znám voliče těchto koalic. Když jsem se jich zeptal, proč jim dali svůj hlas, tak vždy odpověděli stejně. Volili je, aby premiérem nebyl Andrej Babiš, nikoliv, že v těchto koalicích jsou oslniví politici. Pak nám zbývá už jen hnutí SPD, což je také nepochybně protestní hnutí. Lidé tak podle mě naopak protestní strany mají v oblibě,“ uvedl Martin Chmela.