V době, kdy se v České republice plošně očkovalo proti covidu byla pro neuroložku Chlupovou prý práce daleko dramatičtější než v jiných letech. „Minulé dva roky přicházeli lidé, kteří po vakcinaci proti covidu měli neurologické potíže, s tím jsme se setkávali od roku 2021. To byl největší nárůst pacientů, kteří byli v akutních stavech a u kterých začal rozvoj polyneuropatií a spousty polymorfních neurologických potíží. Některé pacienty jsme museli akutně hospitalizovat s Guillain-Barré syndromem,“ přibližuje lékařka v rozhovoru.

„Ta doba není za námi, je to tu stále s námi, protože jsou pacienti, kteří se potýkají s různými stěhovavými bolestmi. Teď už se tolik neočkuje, řešíme ale dozvuky u lidí, někteří dnes mají i chronické potíže,“ dodává Chlupová.

Zejména jde o mladé ženy, které se nechaly očkovat proti covidu. Na neuroložku Chlupovou se obracejí s žádostí o pomoc: „Tyto ženy v produktivním věku chodí od jednoho lékaře ke druhému a nevědí si rady. Mají mnoho vyšetření, ale potíže přetrvávají. Tyto ženy se na mě obracejí, ptají se, co mají dělat, jsou bezradné, protože jim to nikdo nepřizná. Nikde ve zprávách se to nedočtete. Ale pokud odeberete od nemocného anamnézu a když se deseti lidí zeptáte, co jim je, zjistíte, že vše nasvědčuje tomu, že jde o návaznost na to očkování, hlavně po tom druhém a třetím,“ pokračuje lékařka.

Lékařka Chlupová popisuje, že takový nárůst lidí s různě závažnými potížemi za svou praxi do doby, než přišlo očkování proti covidu, nezažila. „Neurologii dělám pomalu třicet let, takže jsem ledacos zažila. Takové to gró byly v ambulanci vždy bolesti zad, když ale začal covid, tak byl velký nárůst polyneuropatií, průlomových infekcí jako neuroborelióza a bohužel Guillain-Barré syndrom s ALS (progresivní nervosvalové onemocnění, které postihuje motorické nervové buňky v mozku a míše). S tím jsem se do té doby opravdu v takové frekvenci nesetkala. Pokud po očkování dochází k mitochondriálním dysfunkcím, pak je nasnadě přemýšlet, že jde o zdroj těch problémů,“ říká neuroložka.

Podle svých slov nerozumí tomu, že jiní lékaři stále mlčí, i když vědí, že lidé mají potíže po vakcíně na covid. „Já tomu nerozumím, je to asi proto, že se jedná o finance. Spousta kolegů lékařů se to snaží zamlčet, pacientům to i přiznají. Ti lidé mi to vyprávějí, že jim i praktik řekne, že jejich zdravotní potíže jsou z očkování, ale bojí se to říci. Někteří doktoři tomu zase nevěří, že to může být spojeno s vakcinací. Když nad tím ale bádáte, je to logické, protože ten organismus selhal, byl v rovnováze a něco ho rozhodilo. Lékaři to asi neřeknou, protože by utrpělo jejich ego, museli by přiznat, že udělali chybu, ale to se v medicíně stává. Nebo to mají z těch nemocnic třeba i zakázáno,“ míní lékařka Chlupová.

Pacienti se zdravotními komplikacemi jsou podle neuroložky ze strany státu naprosto ignorováni. Chlupová problematiku řešila i v Parlamentu, kde neuspěla. „Byli jsme v senátním zdravotním výboru, kde nám ale bylo řečeno, že po bitvě je každý generál. Jenomže já jsem na to upozorňovala už dva roky před tím. Pak byla i konference v Parlamentu, kam z politiků nikdo nepřišel. To mě zklamalo, mohli si to poslechnout, byli tam i ti pacienti,“ zmiňuje Chlupová.

Jejím cílem je vytvořit u nás specializovaná centra na léčbu long covid i postvakcinačních potíží, jako je tomu už v některých zahraničních zemích. „Já jsem jediná neuroložka, která o tom mluví a jediná kardioložka, která o tom mluví je Gandalovičová, která se nebojí vystoupit. Přejeme si, aby se tu vytvořila centra, která řeší long covid i postvakcinační problémy, jako je postvakcinační syndrom. Aby tam byla skupina odborníků a začalo se zkoumat, co to opravdu dělá, jakou pomoc lidi potřebují a jak je léčit. Taková centra jsou už různě po světě, například i v Německu,“ uvádí, co je potřeba dělat, aby všichni pacienti s následky nekončili u několika málo statečných odborníků, kteří jim sami nemohou pomoci, nebo u psychiatra.

Vyřídit pomoc od státu pro pacienty s výše zmíněnými závažnými diagnózami je podle lékařky velmi složité a zdlouhavé. Především pak u pacientů se závažnými smrtelnými diagnózami, jako je ALS. Díky péči o vloni zesnulou Petru Banatovou ví Chlupová z první ruky, jak se v naší zemi žije lidem, které postihne smrtelné onemocnění. Vyřízení jakékoli podpory trvá mnoho měsíců, chybějí pomůcky. „Kdybychom to neurgovali, tak to trvalo vše dlouho. Ten člověk přitom nemá tolik času, kvalita života se mu rychle zhoršuje, měl by okamžitě dostat invalidní důchod, tam není možnost žádného zlepšení stavu,“ říká neuroložka.

Ministerstvo zdravotnictví dostalo během tří let 123 žádostí o kompenzaci následků očkování proti covidu-19. Odškodnění nepřiznalo nikomu. Radiožurnálu a serveru iROZHLAS.cz to napsal mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Požadované náhrady za zdravotní komplikace se pohybují v rozmezí od osmnácti tisíc po sto milionů korun.

To, že mnoho lidí má papír, že jsou očkováni, ale očkovat se ve skutečnosti nenechali, podle Chlupové samozřejmě kazí statistická data. „Je to právě ten velký problém, protože statisticky jsou to lidi, kteří jsou naočkovaní a nic jim z toho není. To vlastně v tomto smyslu kazí data. A nikdo neví, kolik takových lidí je. Pokud se říká, že ta vakcína je bezpečná, tato data tomu určitě neodpovídají,“ dodává lékařka Chlupová.