V prostředcích na platby návrh komise počítá s částkou 1,105 bilionu eur (28 bilionů Kč), v cenách roku 2018 to představuje 1,08 procenta hrubého národního důchodu společenství. Komise rovněž navrhuje speciálním mechanismem posílit propojení mezi unijními penězi a dodržováním zásad právního státu, napsala ČTK.

„Navržený rozpočet neznamená převratné změny. Evropská komise si je vědoma, že k dalekosáhlým změnám chybí vůle členských zemí. Návrh tedy usiluje o posílení financování priorit, jako jsou ochrana hranic a digitalizace, aniž se zvyší procentní odvody jednotlivých zemí. Za zmínku stojí i výdajová částka 25 miliard eur, která má sloužit jako technická pomoc zemím přijímajícím euro,“ uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Komise se podle něj pokusila o takový návrh, který reaguje na nové výzvy, ale přitom bere v potaz politickou realitu v evropských zemích.

„Aktuální návrh dlouhodobého rozpočtu počítá s poklesem prostředků zhruba o pět procent. To je vzhledem k očekávanému až desetiprocentnímu poklesu svým způsobem dobrá zpráva. Případný růst je mimo současnou politickou realitu Evropy. Pětiprocentní pokles není navíc žádná katastrofa, protože v posledním programovém období právě takový podíl ani ČR nedočerpala a v současném období jsme na tom s čerpáním ještě hůře,“ doplnila analytička Raiffeisenbank Helena Horská.

Podle analytika Komerční banky Marka Dřímala je na straně výdajů vidět snaha o změnu. „Mají se snížit například dotace zemědělcům, naopak fondy se mají více zaměřit na podporu regionů zasažených strukturálními problémy a země s větším počtem migrantů. Některé české politiky jistě nepotěší zdvojnásobení prostředků na program Erasmus,“ podotkl Dřímal.

Analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda považuje návrh rozpočtu za poměrně příznivý pro další ekonomický vývoj Unie. Pozitivem je podle něj snížení objemu financování společné zemědělské politiky a politiky soudržnosti. „V aktuálním rámci těmto dvěma položkám náležejí takřka tři čtvrtiny rozpočtu. To není optimální z hlediska rozvoje ekonomiky EU jakožto ekonomiky 21. století ani z hlediska hrozeb souvisejících s obecnou bezpečnostní situací ve světě a migrační krizí, která v uplynulých letech zasáhla starý kontinent zvláště tíživě,“ dodal Kovanda. Mezi jednotlivými členskými státy očekává ostré boje o konečnou podobu rozpočtu, kdy bude potřeba vyrovnat výpadek takřka sto miliard eur po Brexitu. Pro Česko je podle něj pravděpodobnější variantou, že i v příštím období zůstane čistým příjemcem.

V programovém období 2014 až 2020 může Česká republika čerpat z evropských fondů 23,9 miliardy eur (asi 600 miliard korun). Ke konci letošního roku Evropská komise vyhodnotí země a jejich programy podle toho, jak plní své závazky vůči strategii Evropa 2020. V případě neplnění může Česko přijít o šest procent z přidělené částky. V programovém období 2007 až 2013 mohla Česká republika z evropských fondů čerpat zhruba 700 miliard korun. Z toho asi čtyři procenta nebyla vyčerpána.