Nic takového, co by trvalý mechanismus zahrnovalo, není ale podle něj součástí závěrů vrcholné schůzky. Odmítavý postoj některých zemí střední a východní Evropy prý Merkelová nechápe. Proč tyto státy mají pocit, že se s nimi špatně zachází, si Merkelová nedokáže vysvětlit, obzvlášť proto, že jsou tyto země "upřímnými partnery". Uprchlická krize je podle ní společnou evropskou výzvou. "Myslím, že bude třeba ještě mnoho debat, aby to všichni pochopili," dodala.

"Náznaky debaty", které se dnes kolem tématu objevily, ukázaly podle Sobotky, že členské země jsou v této otázce výrazně rozdělené. Se zavedením trvalého mechanismu, který by Evropské komisi umožňoval v dalších krizích přerozdělování uprchlíků spouštět automaticky, nesouhlasí podle něj "poměrně velká skupina zemí".

 Český premiér dodal, že v závěrech čtvrteční vrcholné schůzky EU zmínka o podobném mechanismu obsažena není.

V reakci na vyjádření Merkelové Sobotka připomněl, že před summitem s kancléřkou krátce hovořil. "Myslím, že jsme si potvrdili, že česko-německé vztahy jsou do té míry robustní a byly tak pečlivě v uplynulých 25 letech vybudovány, že ani uprchlická krize je nepoškodí," myslí si český premiér.

Trauma na všech stranách

Za důležitou má přitom nejen intenzivní komunikaci se zeměmi, které trvalý přerozdělovací mechanismus odmítají. "Měli bychom zesílit také komunikaci se státy, které ten mechanismus prosazují. To se týká též Německa," podotkl Sobotka. Česko tak podle něj nyní bude s Berlínem o dalším řešení migrační krize intenzivněji diskutovat.

Sobotka také připustil, že zářijové přehlasování části členských států EU včetně Česka v otázce mimořádného přerozdělení 120.000 uchazečů o azyl způsobilo "určité trauma", a to na všech stranách. "Nepřispělo to ke sjednocování EU. To hlasování nás spíše rozdělilo," uzavřel premiér.