„Západ se bez jádra obejde, proč Česko ne?“ zeptala se Drtinová. Míl jí okamžitě oponoval, že takto odvážné tvrzení by rozhodně nevyslovoval nahlas.

„Já bych si netroufl tvrdit, že se Západ bez jádra obejde. V politických proklamacích asi ano, ale v reálu, když se podíváte na to, že nemůžete obejít zákony fyziky, tak jiný bezemisní zdroj zatím nenajdete,“ upozornil Míl, jenž mezi lety 2000 až 2003 šéfoval společnosti ČEZ a v letech 2004 až 2011 vedl Svaz průmyslu a dopravy. Působil také v roli poradce premiéra Andreje Babiše (ANO) pro energetiku.

Pokud Němci vypnou jaderné elektrárny, budou muset vyrábět energii ze zemního plynu, což zatíží životní prostředí. Češi dnes ještě energii vyvážejí, jenže brzy přijde den, kdy přestanou vyvážet, až odstavíme uhelné elektrárny. V tu chvíli od nás Němci nebo Rakušané nebudou mít co koupit. Až odstavíme stárnoucí Dukovany, může se stát, že i my budeme muset dovážet. Velký problém je v tom, že už nebudeme mít odkud dovážet. „Většina zemí se k jádru vrací nebo bude vracet,“ shrnul situaci Míl.

Otázka je, kolik bude výstavba nových jaderných bloků stát. To bude záležet na to, za kolik si investor půjčí peníze na výstavbu. Roli v tom sehraje i to, jak bude projekt výstavby připraven. Podle Míla se můžeme poučit z chyb těch, kteří už stavěli či momentálně staví.

V Česku se budou rozšiřovat Dukovany, přičemž vláda rozhodla, že bude stavět ČEZ. „My víme, za jakou cenu se staví dneska a tím pádem umíme spočítat, že tenhle blok bude levnější než nově postavená plynová elektrárna, protože ta bude muset kupovat emisní povolenky. A kdo ví, kolik bude stát plyn a na kom budete s plynem závislí,“ upozornil Míl s tím, že stát nesmí hazardovat s energetickou závislostí země na jiných státech.  

• Celý rozhovor naleznete zde

Až se bude za povolenky na tunu emisí oxidu uhličitého platit 40 euro, Míla by prý velmi zajímalo, kolik budou koneční spotřebitelé platit za dodávky tepla z uhelných či plynových elektráren.

„Naše vize, že všichni budeme fungovat v jednotné Evropě a navzájem si pomáhat, je, mírně řečeno, naivní,“ varoval Míl. „V letech 2001 až 2004 Německo velice efektivně uplatňovalo ochranu svého trhu a bránilo nám v podstatě ve vývozu elektrické energie, aniž by teda porušovalo evropské normy. To si ohlídali velice dobře. A posledních nemálo let využívají naši přenosovou soustavu, aby si ohlídali své vlastní zájmy a svou vlastní nezvládnutou energetickou situaci při přenosu energie z větrných elektráren na severu Německa na jih Německa,“ upozornil host. Podle jeho slov nemůžeme spoléhat na spolupráci, ale musíme počítat s tím, že každý chrání především své vlastní zájmy.

Naším zájmem je udržet při životě náš průmysl, kupříkladu Třinecké železárny, které neutáhneme ze zdrojů obnovitelné energie ani z plynových elektráren. Proto potřebujeme jádro. A Míl nepochybuje o tom, že k podobnému názoru dříve či později dojdou i Němci. Jistěže budeme pracovat i s dalšími zdroji, včetně investic do snižování energetické náročnosti průmyslu. Ale ani tak se podle Míla bez jádra neobejdeme.

„Vždycky si vzpomenu na jednoho místopředsedu vlády, který se mi v roce 2005 vysmíval do očí, když jsem mu na jednání s premiérem říkal: Vaše podpora obnovitelných zdrojů tak, jak ji stavíte, bude extrémně drahá. Bylo mu to v podstatě úplně jedno,“ zavzpomínal Míl na dobu, kdy byl premiérem Jiří Paroubek za ČSSD, tedy ještě před nástupem Zelených do vlády Mirka Topolánka. Drtinová chtěla vědět, o jakém místopředsedovi vlády to Míl mluví, ale ten ho nechtěl jmenovat, protože onen bývalý místopředseda neseděl ve studiu a nemohl reagovat.

„Problém je v tom, že málo kdo z těch lidí přemýšlí a ptá se těch, kteří těm věcem rozumí. Mají pocit, že novinové titulky jsou to, co zachrání svět a co bude fungovat,“ kroutil hlavou Míl s tím, že zákony fyziky nelze oblbnout ani novinovými titulky.

Své vystoupení uzavřel prohlášením, že při výstavbě elektrárny nepůjde jen o cenu, ale také o bezpečnostní aspekty, o tom, s kým jsme v alianci, která země je nám přátelsky nakloněna, která není a tak podobně.