„Pozor, Nohavicův táta byl taky agent,“ vypálí Jan Rejžek.

„Myslíte státní bezpečnosti?“

„Ježišmarja! A čeho jiného?“

Historik Přemysl Houda s hudebními kritikem právě hovoří při přípravě své knihy Nohavica: Naše malá válka. Psali jsme o ni více zde. Kniha je k dostání třeba ZDE.

Pak jde do archivů a zjistí, že informátor Jaromír Nohavica, ročník narození 1927, rozhodně není otcem slavného písničkáře.

Jan Rejžek se ale do Jaromíra Nohavicy kvůli estébákům naváží pravidelně už mnoho let a dokáže zamíchat agenty prakticky do všeho. Když Nohavica v roce 2016 reagoval na vlnu znásilnění muslimskými migranty písničkou „Arab mi šahá na babu“.

„Ubohý estébák Nohavica se musí a musí vyslovit. K čemukoliv. Už nebijou naše děti, tak tohle. Velmi vtipné. Jeho řídicí orgán StB by to této udavačské kreatuře jistě schválil,“ komentoval to Rejžek.

Nohavicovi nemůže zapomenout, že nereagoval na jeho nabídku, že jej bude ohledně spolupráce s StB Rejžek osobně konfrontovat před televizní kamerou v pořadu 13. komnata.

Když před pár lety začal psát pro Forum Pavla Šafra, obohatil jej například o svůj komentář „Pád samozvaného mučedníka Putinohavici“.

Rejžek ale není jediný, kdo na Nohavicu útočí kvůli kontaktům s StB.

Spisovatel Pavel Kohout dokonce i v novinách šířil historku o tom, jak Nohavica poskytl StB plánek jeho vídeňského bytu, který navštívil při své první cestě na Západ a Jaroslav Hutka o tom složil píseň Udavač z Těšína.

Kohout při vzpomínání na svou návštěvu Ostravy líčil, jak „připil Jarkovi Nohaviců, jehož výtvarné dílo, skicu našeho vídeňského bytu, který bard za totality navštívil, jsem objevil v archivu StB“.

A ironicky dodává, že pokud jej Nohavica pozve, tak na revanš naskicuje Nohavicovo „ostravské bydlo“ pro BIS.