Šimáčková byla soudkyní Ústavního soudu osm let, nyní čelí kritice, že nedokončila svůj desetiletý mandát, zdůrazňuje však, že ale není první. Na poznámku, že podle některých její hlas bude v Ústavním soudu chybět, uvedla: „V některých důležitých věcech byl můj hlas nevyslyšen. Někdy jsem nedokázala plénum přesvědčit a Ústavní soud rozhodoval, aniž na můj hlas hleděl,“ uvedla.

Proti dominanci Šimáčkové se vehementně zasazovala bývalá poslankyně Evropského parlamentu Jana Bobošíková, z toho si však těžkou hlavu nedělá: „Víte, už od 13 let sem tam někomu lezu na nervy, musela jsem se s tím smířit. Respektuji, že nemusím vyhovovat každému,“ uvedla.

Bobošíková o Šimáčkové rovněž říká, že posunula české soudnictví od hledání spravedlnosti k soudnímu aktivismu. „Ústavní soud rozhoduje v 15členném tělese. Jeden soudce opravdu nemůže soudní systém nikam posunout. Nevidím žádný reálný argument, tedy se tím nezabývám,“ smetla kritiku Bobošíkové ze stolu.

To ale není vše, Jana Bobošíková společně s Hanou Lipovskou podaly na Šimáčkovou chvíli před volbami trestní oznámení kvůli zrušení části volebního zákona Ústavním soudem. Podezírají ji ze zneužití pravomoci úřední osoby a z maření přípravy a průběhu voleb.

Šimáčková to důrazně odmítá: „Tomu moc nerozumím... pro zrušení volebního zákona hlasovalo devět nebo deset členů pléna. Nebyla jsem ani soudkyní zpravodajkou. Dlouhodobě navíc zastávám názor, že volební systém je v České republice nastaven nespravedlivě. Tedy nemohl být nikdo udiven, že budu v této otázce hlasovat s většinou,“ dodala.

Nyní Šimáčkovou čeká devět let ve Štrasburku, kde střídá svého předchůdce Aleše Pejchala. Přebírá jeho agendu? „U Evropského soudu pro lidská práva je to tak, že soudce nemá svou speciální agendu, je součástí nějaké sekce, která rozhoduje o určitých otázkách, stížnostech k Evropskému soudu pro lidská práva, která jsou mu předložena. Budu rozhodovat o případech, které se týkají mé země, tedy i o těch, které nestihl rozhodnout Pejchal,“ přiblížila.

V neděli v Polsku demonstrovaly desítky tisíc lidí kvůli rozhodnutím Ústavního soudu, který zpochybnil nadřazenost evropské legislativy nad polským právem. Šimáčková se na právní přetahování mezi Varšavou a EU dívá s nepochopením.

„Státy, které přistupují k primárním smlouvám EU, akceptují v určité oblasti, že skutečně právo EU je nadřazeno právu toho národního státu, to většinou mají státy v ústavách, i Polsko. I v naší ústavě vidíme, že evropské právo má ve vážných rozporech přednostní aplikaci.

Státy se dobrovolně rozhodly, že budou pravidla EU respektovat a dodržovat. Je pro ně závazný výklad soudního dvora EU. Vlastně tomu nerozumím, proč se najednou objevuje taková vlna odporu proti právu EU.“

Připomíná, co vše nám právo EU přineslo: „Přineslo do zemí mnoho dobrého: ochranu spotřebitele, možnost volného pohybu osob v rámci EU. Vždy říkám, že kostrukce Rady Evropy a EU zachovala v Unii mír po dobu, která je nejdelší dobou mírového života na evropském kontinentu. Jako bychom zapomněli na to, jak obrovský přínos ta evropská integrace má pro všechny členské státy,“ dodala Šimáčková.