Donald Trump slíbil, že po svém zvolení ukončí konflikt na Ukrajině. Do oficiálního převzetí funkce zbývá měsíc. Nicméně je už jasné, že si jako svého zvláštního vyslance pro Rusko a Ukrajinu Trump vybral generála ve výslužbě Keitha Kellogga. Očekává se tedy, že by se v otázce Ukrajiny mohlo postupovat podle „Kelloggova plánu“, který sepsal již v dubnu tohoto roku.

V něm uvádí, že se konfliktu dalo vyhnout a je výsledkem Bidenovy nekompetentnosti jako světového lídra a chaotické zahraniční politice. Kellogg se také vymezuje proti osočení, že každý, kdo zpochybňoval vojenskou pomoc Ukrajině, je proputinovský a proruský. Generál popsal, že přístup America First, který prosazuje s Trumpem, znamená mít silnou armádu, ale používat ji obezřetně a udržovat americké vojáky mimo zbytečné nekonečné války. Co může být pro evropské státy varovné, jsou tato slova: „Znamená to pracovat v aliancích a s partnery na podpoře regionální bezpečnosti a zároveň vyžadovat, aby členové aliance a spojenci nesli plnou váhu při obraně bezpečnosti v regionu.“

Kellogg tvrdí, že během Trumpovy vlády by si Putin útok na Ukrajinu nedovolil. Vychvaloval také, jak Trump donutil evropské státy, aby dávaly více na obranu, a jak tlačil na Německo, aby se odstřihlo od ruských energetických zdrojů. A jak Trump dodal zbraně Ukrajině.

„Trump byl zároveň otevřený spolupráci s Ruskem a dialogu s Putinem. Trump vyjadřoval Putinovi respekt jako světovému vůdci a ve veřejných prohlášeních ho nedémonizoval. Trumpovi političtí oponenti ho za to kritizovali, ale Trumpův přístup se nijak nelišil od toho, jak se sovětskými vůdci jednali četní američtí prezidenti v době studené války. Jednalo se o transakční přístup k americko-ruským vztahům, v němž Trump využil svých zkušeností obchodníka, aby našel způsoby, jak koexistovat a snížit napětí s Putinem a zároveň pevně stát na amerických bezpečnostních zájmech. Trump během svého prezidentství hovořil s Putinem mnohokrát, z toho nejméně pětkrát osobně a v průběhu 17 telefonických hovorů,“ popsal Kellogg.

Podstatnou část Kelloggova plánu tvoří kritika Bidena za slabost a špatná rozhodnutí. „Na rozdíl od postoje Trumpovy administrativy k národní bezpečnosti upřednostnil Bidenův přístup idealistické plány globální elity před pracovními vztahy s Ruskem. Biden neměl zájem o spolupráci s Putinem. Chtěl ho poučovat a izolovat,“ konstatuje Kellogg.

„Bylo v nejlepším zájmu Ameriky udržet s Putinem mír a neprovokovat ho a neodcizovat si ho agresivními globalistickými kampaněmi za lidská práva a demokracii nebo snahou o prosazení ukrajinského členství v NATO. Nemělo smysl ani naznačovat podporu případného členství Ukrajiny v NATO, protože to by vyžadovalo jednomyslné hlasování členů NATO, což bylo v té době velmi nepravděpodobné,“ vzpomínal na období těsně před válkou, kdy se řešilo členství Ukrajiny v NATO. USA podle Kellogga měly dosáhnout kompromisu a dohody hlavně v lednu, kdy invaze byla na spadnutí, například tím, že by se členství Ukrajiny odložilo o 10 let.