Asi pět desítek hasičů je připraveno odjet do Řecka na pomoc s hašením tamních požárů. Čeká se na vyjádření řecké strany, zda pomoc potřebuje.

Důstojníci hasičského záchranného sboru byli vysláni do Řecka, aby zjistili, zda země má dostatečnou sílu na to, aby požár hasila sama. Podle Vlčka Řekové možná nesdělují přesné informace o tamní situaci a EU by měla více tlačit na to, aby se mezinárodní týmy více zapojily. „Skutečností je to, že ta zasažená plocha je 13 tisíc hektarů, tzn. řádově desetinásobek toho, co jsme zažili v Českém Švýcarsku. Ten počet nasazených hasičů je podle posledních informací cca 400, z toho 31 Slováků, 50 Rumunů a zbytek jsou lokální hasiči. Počet techniky je 60 kusů asi, což když srovnáme s tím, co jsme nasadili v Českém Švýcarsku, tak je to nepoměrně méně,“ uvádí Vlček v pořadu Interview ČT24.

„To, co je hlavní faktor požáru v Řecku, je silný vítr, který tam působí celý víkend, je to asi 70 km/h, to samozřejmě velmi komplikuje to hašení. A z tohoto pohledu také vyplývá, že vidíme shořelé domy a hotely a tu frontu hašení, která je takhle široká při takové povětrnosti, je téměř nemožné zastavit,“ dodává generální ředitel hasičského záchranného sboru.

Na rozdíl od řecké strany se Vlček domnívá, že je potřeba mnohem větší síly na hašení: „My se domníváme, že by tam bylo zapotřebí nasadit větší síly a prostředky. Řekové se na to dívají z pohledu, že by se během dvou dnů mělo lehce změnit počasí, teploty by měly klesnout na 30 a mělo by i zapršet. Vzhledem k tomu, že v Řecku hoří každý rok, tak oni to berou tak, že v řádu dnů by mohlo dojít k podstatnému zklidnění situace. Je to názor dvou světů, byl bych velmi opatrný, z naší zkušenosti víme, že ten vítr se dokáže otočit o 180 stupňů velmi rychle a pak může být v nebezpečí celý sever,“ upozornil.

Doporučuje proto na Rhodos a další místa, kde hoří, nejezdit? „Jednoznačně. Že lidé chtějí zůstat v Řecku na místech, kde nehoří, vyplývá jen z momentální situace. Nikdo z nás v této chvíli nezaručí, že se ty podmínky mohou změnit a že se ten vítr z jihu může obrátit na sever a ti, kteří jsou v tuto chvíli v relativním bezpečí, mohou být na druhé straně ve velkém nebezpečí. Přirovnal bych to k evakuaci za povodní, měli jsme x případů, kdy se lidé odmítali evakuovat a říkali, že tam voda nikdy nebyla, ale za dvě hodiny už jsme je neevakuovali, ale zachraňovali,“ vzpomněl Vlček, jak se podmínky mohou během chvíle změnit.