Proto za ně kandidoval v krajských i parlamentních volbách. Ač se věkovému průměru strany zcela vymyká, letos dovršil sedmdesáti let. Nyní se chystá na souboj o senátorský obvod po Tomio Okamurovi, který ho přepustil a stal se poslancem. „Okamura je úžasný řečník, ale některé jeho návrhy jsou šílené,“ uvedl Maděra.

Vypadají mnohdy extravagantně, ale jsou vzdělaní

Pirátská strana je většinovou společností začasto vnímána jako parta extravagantních ajťáků, kterým jde jen o to stahovat zadarmo filmy či hudbu nebo legalizovat marihuanu. Luděk Maděra se tomuto pohledu až zas tak nediví. „Je tu problém. Spousta lidí, když uslyší slovo Piráti, řekne: To jsou blázni. Třeba když uvidí předsedu Bartoše, který má dredy až do půlky zad. Málokdo ale ví, že vystudoval filozofickou fakultu a navíc je to nedostudovaný kněz církve Československé husitské. Další člen vedení Michálek současně vystudoval dvě vysoké školy – práva a matematiku, Ferjenčík absolvoval vysokou školu v zahraničí,“ vyjmenoval ParlamentnímListům.cz.

Jdou nahoru. I pez peněz, informační blokádě navzdory

Česká pirátská strana jde podle něj se svými volebními výsledky nahoru. „Piráti postupně pronikají do širšího povědomí. V roce 2010 měli 0,7 procent hlasů v parlamentních volbách, teď po třech letech 2,66 procent. Navzdory tomu, že na ně bylo vyhlášeno informační embargo,“ myslel si Maděra. „Podívejte, kolikrát byli v televizních debatách babišovci a okamurovci či jiní. Televize tvrdily, že si zvou strany na základě předvolebních průzkumů. Nakonec Piráti, kteří v televizi nebyli, dostali více hlasů než třeba zemanovci a bobošíkovci dohromady. Jsem přesvědčen, že pokud by Piráti mohli představit své názory prostřednictvím televize, získali by přes tři procenta, a měli by mnohem více peněz na svoji další činnost,“ domnívá se.