Za největší přínos sametové revoluce lidé označili zvýšení nabídky zboží, které si pochvaluje 92 procent dotázaných. Čechům se lidí i otevření hranic či širší nabídka kultury. Negativně lidé naopak hodnotí kvalitu mezilidských vztahů a práci úřadů. Za největší fiasko pak označili kuponovou privatizaci.

S hlasem lidu se ztotožňuje i senátor Jiří Dientsbier. „I já jsem očekával, že všechno půjde mnohem lépe a snadněji. Politika není službou veřejnosti, ale příležitost kořistit. Neříkám, že to platí stoprocentně," uvedl v dnešních Otázkách v narážce na četné korupční kauzy, se kterými se současná i minulé vlády potýkají. Zdůraznil však, že pozitiva sametového převratu nad negativy stále jednoznačně převládají.

V tom se shodne i se současným ministrem obrany Alexandrem Vondrou (ODS). Ten uvedl i jeden z důvodů současné celospolečenské skepse: Lidé si nedostatků politické reprezentace daleko lépe všimnou, neboť jsou politici podrobování neustálému dohledu svobodných médií.

Korunovaný průšvih

Ústředním tématem dnešního dílu pořadu se stala právě zatracovaná kuponová privatizace. „Privatizace byla motivována především sociálně. Její koncept byl zatáhnout do toho co nejvíce lidí," vysvětloval Alexandr Vondra. Podle něj šlo jejím iniciátorům především o to, aby české podniky neskoupily zahraniční společnosti, ale aby zůstaly českým občanům.

Toto stanovisko přitom už v devadesátých letech kritizovali sociální demokraté. I dnes zástupce socialistů poukazuje na obrovský potenciál, který by zkrachovalé podniky mohly využít, kdyby nebyly vytunelovány v období kuponové privatizace. Jako příklad uvedl Dienstbier například Škodu Auto, která, ač ji koupil německý Volkswagen, stále poskytuje stovky pracovních míst Čechům.

„Když už se zvolila kuponová privatizace, měl se vytvořit právní rámec, který by reguloval trh s cennými papíry. Protože nebyl uveden, došlo k vykradení fondů, vytunelování bank..." popsala příčinu výsledků kuponové privatizace právnička, kdysi poslankyně za ODS Hana Marvanová. Podle ní se pak nad vyšetřování jednotlivých pochybení zavřela voda, a viníci nikdy nebyli potrestáni. „Viníci evidentně měli vliv na vysokou politiku, policii, státní zastupitelství," uvedla Marvanová.

Mostecká uhelná? Potrestejme ty, co zdržovali

Proč české vládě trvalo tak dlouho, než se přihlásila o 12 miliard z Mostecké uhelné, které momentálně leží na Švýcarsku? Podle Jiřího Dientsbiera se jedná o jednoznačné zanedbání, za které by mělo nést odpovědnost primárně ministerstvo financí Miroslava Kalouska. „Je samozřejmě otázka, zda když něco trvá tak dlouho, tak jestli v tom není záměr," připustil Dientsbier.

Vše o kauze ZDE

Podle právničky Marvanové by se mohlo jednat i trestný čin zanedbání při správě cizího majetku. „Pro mě je váhání o 12 miliadách v době, kdy se hledá každá koruna, nepochopitelné. Vláda by měla vyšetřit proč ten člověk, kterému prvnímu přišla informace, nic neudělal," uvedla. Dodala, že by Státní zastupitelství také mělo vysvětlit, proč v roce 2004, tedy v době, kdy jej vedla současná místopředsedkyně ČSSD Marie Benešová, zastavilo vyšetřování případu Mostecká uhelná. „Musí se určit konkrétní odpovědnost za to, že se tu neřeší největší podvody," uzavřela Marvanová.

Čtěte také:

Ministerstvo se brání kritice v kauze Mostecká uhelná. O věci prý nevědělo

Česko má v kauze Mostecká uhelná figurovat jako poškozený stát

Vláda zváží, jak získat ze Švýcarska peníze z privatizace MUS