Juan Guaidó, předseda venezuelského Národního shromáždění a podle celé řady států také dočasný prezident Venezuely. Uznaly ho spojené státy, EU a s ní i Česká republika. Za prezidenta se stále prohlašuje také Nicolas Maduro, nástupce slavného Huga Cháveze, jenže ten přivedl zemi do tak hluboké ekonomické krize a uvrhl ji do propasti humanitární krize, že mnoho Venezuelanů už tohoto velkého stoupence socialismu za prezidenta nepovažuje. Ekonomická situace ve Venezuele je tak špatná, že horší už je jen v zemích, kde mnoho let zuří válka, např. v Sýrii.

Publicista Kunešrtek však v textu pro server iPrima tvrdí, že české uznání Guaidóa je možná neplatné, vychází z ustavní věty, že Českou republiku navenek zastupuje prezident, momentálně Miloš Zeman, a ten se k uznání Juana Guaidóa nevyjádřil kladně. Vláda sice předsedu Národního shromáždění prezidentem uznala 4. února, ale to samo o sobě nemusí nic znamenat. Hradní právníci zkoumají vládní verdikt a Miloš Zeman se k situaci vyjádří v příštích dnech. 

„V druhé polovině týdne se pan prezident vyjádří k otázce, koho považuje za legitimního představitele Venezuely, a rovněž k otázce, zda byl krok vlády legální, nebo jestli šlo ze strany vlády o uzurpaci pravomoci vyhrazené prezidentovi,“ řekl Ovčáček.

• Celý článek naleznete zde.

Proti tomuto výkladu stojí tvrzení, které také vychází z Ústavy ČR, že o zahraniční politice země rozhoduje vláda, nikoli prezident. Existuje prý precedent, podle kterého vláda rozhodnout mohla. Novinářům to oznámil tiskový mluvčí ministerstva zahraničí Michal Bucháček. „Obdobným způsobem bylo postupováno v některých případech v minulosti. Například v roce 2011 byla takto ministrem zahraničních věcí (Karlem Schwarzenbergem z TOP 09) uznána Přechodná národní rada Libye za legitimního představitele libyjského lidu,“ uvedl Bucháček.

Na fakt, že o zahraniční politice země rozhoduje vláda, upozornil také poslanec ODS Marek Benda. Právě česká vláda uznala např. nezávislost Kosova.