Obavy, že největší ekonomika světa míří k recesi, pomohly v úterý poněkud zmírnit nad očekávání příznivější červencové údaje ze sektoru služeb v USA. O den dříve vypukla na burzách panika, která vedla k výraznému propadu cen akcií. Například index Nikkei v pondělí propadl o 12,4 procenta, což byl jeho nejhorší den od takzvaného černého pondělí v roce 1987. Výrazně oslabily americké akcie, přičemž v čele výprodeje stály technologické tituly. Představitelé americké centrální banky Fed se snažili trhy uklidnit, což se jim zatím povedlo. Ale úterní situaci na burzách trefně okomentoval analytik Matt Simpson ze společnosti City Index v Brisbane slovy: „Zatím si ale nejsme jisti, zda se jedná jen o oddechový čas mezi waterboardingy, nebo bude následovat další bolest.“

Pondělní propad akcií a jeho možné pokračování je dáváno do souvislosti nejen s očekávanou recesí v USA, ale i s obavami o praskající AI bublinu a také s geopolitickým napětím, které roste mezi Izraelem a Íránem. „Všechny tři faktory jsou významné, ale samozřejmě potenciální recese v USA je asi největším současným rizikem. Čím větší panika na trhu zavládne, tím je totiž pravděpodobnější. Přitom fundamenty americké ekonomiky nejsou nijak tragické, ale scénář sebenaplňujících očekávání nelze vůbec vyloučit, i když je ekonomika ve formě. Firmy i domácnosti mohou začít v předstihu upravovat své chování a bude vystaráno,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS.

Lidé omezí spotřebu, firmy seškrtají investice

Domnívá se, že vzhledem k flexibilitě amerického trhu práce by něco takového nebylo překvapivé. „Představit si to lze tak, že lidé omezí ve strachu spotřebu, firmy zase seškrtají investice a ‚pro jistotu‘ začnou propouštět,“ vysvětluje, jak by k jednomu z možných scénářů mohlo dojít. „AI je vlastně stále jen atraktivní příběh, který se hodně podobá dotcomové bublině z počátku milénia. Nová technologie, velká očekávání, spousta chvály a malování si světlých zítřků bez jakéhokoliv slušného ekonomického výsledku. Vlastně i bez byznys modelu,“ komentuje Petr Dufek situaci kolem technologických firem, jejichž akciové tituly spojené s umělou inteligencí jsou ohroženy možným splasknutím cenové bubliny.

„Za výrazným poklesem akciových trhů předchozích dnů stojí podle mě primárně obavy z možné recese americké ekonomiky. V minulém týdnu totiž byla zveřejněna slabší červencová čísla z amerického pracovního trhu s nárůstem nezaměstnanosti. A na nezaměstnanost je navázán indikátor, který předpověděl všechny recese v americké ekonomice od roku 1950. Tzv. Sahmové pravidlo (podle Claudie Sahmové) signalizuje hospodářskou recesi, pokud se tříměsíční klouzavý průměr míry nezaměstnanosti dostane o 0,5procentního bodu nad nejnižší hodnotu míry nezaměstnanosti za posledních 12 měsíců, a k tomu nyní v červenci došlo (0,53 bodu). Zároveň to vypadá, že se výnosy dvouletých vládních dluhopisů dostanou po více než dvou letech pod výnosy desetiletých vládních dluhopisů a skončí inverze na dluhopisovém trhu (ještě tomu tak není). To je historicky opět poměrně spolehlivý indikátor toho, že v USA přichází recese,“ říká pro ParlamentníListy.cz Miroslav Novák, analytik AKCENTA CZ.

Fed nesmí podlehnout tlaku a zbrkle snižovat sazby

Zároveň připomíná, že hospodářská recese v USA je zase synonymem pro pokles amerických akciových trhů. „Pokud se podívám na poslední čtyři recese v americké ekonomice, tak nejsledovanější index S&P 500 vždy poklesl při zaokrouhlení minimálně o 20 %. V roce 1990 pokles cca o 20 %, v roce 2001 (technologická bublina) kumulativně cca o 50 %, v roce 2008 kumulativně cca o 57 % a v roce 2020 cca o 35 %. Aktuální ztráty jsou necelých 10 %, takže hypoteticky, pokud americká ekonomika zamíří skutečně do recese, tak pokles na akciových trzích bude ve druhé polovině roku spíše pokračovat. Vůbec ale není jisté, jestli ekonomika USA do recese nyní skutečně zamíří, když se stále pohybujeme na úrovni pravděpodobnosti, ne jistoty,“ upozorňuje Miroslav Novák, přičemž AI „bublinu“ a geopolitiku vnímá jako méně významné faktory, které ale mohou pokles akcií akcelerovat.

V uplynulých dnech se ozývaly hlasy, že američtí centrální bankéři se dopustili chyby, když minulý týden nesnížili úrokové sazby. „Nemyslím si, že Fed chyboval, když se primárně staral o inflaci v době, kdy je v americké ekonomice rekordní zaměstnanost. Chybovat může, pokud podlehne tlaku ulice (Wall Street) a začne zbrkle sazby snižovat. To už pak může leckoho vylekat, protože to bude vypadat tak, že nemá situaci pod kontrolou,“ podotýká Petr Dufek. „Spekuluje se dokonce o tom, že Fed může úrokové sazby snížit na mimořádném zasedání v příštím týdnu. Pokud budou během srpna a září následně i ve 4. čtvrtletí chodit výrazně slabší čísla z americké ekonomiky a zároveň bude dále odeznívat jádrová inflace, tak může Fed snižovat sazby ve zbytku roku rychleji. Nevidím zásadní rozdíl mezi tím, pokud by Fed snížil sazby již na konci července, anebo pokud bude reagovat výraznějším poklesem sazeb až v září,“ přiznává Miroslav Novák.

Předražených titulů najdeme na burze celou řadu

Objevily se úvahy, že pokud by na příštím zasedání Fedu došlo ke snížení sazeb o 50 bazických bodů, tedy dvojnásobek původních předpokladů, poslalo by to trhy ještě níže, protože by se to dalo brát jako potvrzení, že se Fedu situace vymkla z rukou. „Hodně by asi záviselo na tom, jak by Fed výraznější snížení sazeb komunikoval. V září také bude daleko jasnější, zda americký HDP ve 3. čtvrtletí poklesne, či nikoliv. A finanční trh pracuje s diskontováním budoucnosti, takže pokud srpnová nezaměstnanost dále výrazněji vzroste a spotřeba amerických domácností se bude během léta zhoršovat, tak bude 50bodové snížení sazeb Fedem v cenách aktiv (akcie, dluhopisy) započteno,“ konstatuje analytik AKCENTA CZ.

Podle Petra Dufka by měl Fed v první řadě uklidňovat a vzít v potaz, že nemůže odpovídat za přepálené investice do technologických společností nebo třeba do bitcoinu. „Pokud třeba cena konkrétní společnosti je 63násobkem jejího zisku, tak něco není v pořádku, i když většina trhu u toho tleská. Z mého pohledu je zatím AI jen velký příběh bez dostatečných fundamentů, respektive výnosů. Je možná krásné, že vám nějaký chat zdarma napíše slohovou práci, povykládá si s vámi, uspořádá vám úkoly a podobně, ale kdo to zaplatí? Zdravé fundamenty však zatím chybějí i některým producentům elektromobilů, kteří zapomněli na zákaznické preference. Velmi předražených titulů bychom na burze našli celou řadu. Ne náhodou jsou to ty, o kterých se často mluví jako o lídrech budoucnosti,“ poukazuje hlavní ekonom Banky CREDITAS.

Americkou recesí by dostal ránu německý průmysl

Není od věci zamyslet se nad tím, jaké vlivy na světové hospodářství by hrozící recese ve Spojených státech měla. „Pokud by se americká ekonomika dostala do recese, tak by se do útlumu dostala celá globální ekonomika a jednalo by se o negativní zprávu pro eurozónu a Čínu, které mají vlastní problémy a jimž by se snížil export. Například v eurozóně by další ránu dostal německý průmysl, který v posledních letech bojuje s útlumem produkce a nových zakázek, drahými energiemi a poklesem tržního podílu v automobilovém průmyslu, hlavně v Číně,“ popisuje Miroslav Novák, analytik AKCENTA CZ, co by z americké recese mimo jiné také vzešlo.

Obava z vyšší pravděpodobnosti americké recese, která by oslabila poptávku, už mimo jiné posílá dolů cenu ropy. „Potenciální recese v USA může mít sílu zmírnit inflační tlaky právě skrze ceny surovin. Pokles poptávky v době hospodářského útlumu tlačí i ceny komodit dolů. Producenti by nejspíš reagovali snížením těžby, aby zabránili poklesu svých zisků, ale nejspíš by ani to nestačilo,“ domnívá se Petr Dufek. „Recese v USA by se nejspíš projevila i v Evropě, která rozhodně není vůči vývoji největší světové ekonomiky imunní. Ekonomický růst EU je stále jen symbolický, ale nejspíš by dostal další ránu a časem by donutil rychle jednat i ECB. Celý svět je hospodářsky provázaný, a tak problém největší ekonomiky světa se rychle přelije dál jako nákaza,“ dodává.