Rusko je kvůli anexi Krymu a podpoře separatistů na Ukrajině zodpovědné za závažnou krizi na východě Evropy. „Evropa musela reagovat na toto porušení zcela základních principů,“ řekla kancléřka a dodala, že spolu s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem dělá všechno pro to, aby Rusko a Ukrajina i přes veškeré svoje neshody plnily závazky plynoucí z minských dohod.

„To je a nadále zůstává hlavním bodem budoucnosti sankcí,“ uvedla Merkelová.

Celý text v anlgičtině zde

Přes její rozhodná slova ale Evropa není v otázce protiruských sankcí zdaleka tak jednotná, jak by se mohlo zdát. Například koaliční partner Merkelové, německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, je v přístupu k Rusku mnohem mírnější a naznačuje, že by se ze sankcí mělo postupně ulevovat. Stejně tak rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz.

Podobně situaci vnímá i Kypr, který v červenci přijal rezoluci, jejímž cílem je prosadit v Evropské unii úplné zrušení sankcí vůči Rusku.

Podle zvláštního pověřence OSN pro Ukrajinu Volodymyra Jelčenka ale dochází k nebezpečnému hromadění vojenské techniky na ukrajinských hranicích. To údajně odráží „velmi špatné záměry“ ze strany Ruska, které údajně na Krymu nashromáždilo 40 tisíc vojáků.

„To je ta poslední věc, kterou bychom chtěli, aby se stala,“ řekl novinářům Jelčenko.